Archiv rubriky: Depresivní post- středoškolská poezie

Jo. Tak tohle je žumpa.

Moje literární gay porno. Něco, na co nejsem pyšnej, a to jsem z toho ještě nějaké věci musel vyházet. První múza, první platonická láska, první skutečné zklamání a spousta básniček, které byly inspirovány korespondujícími pocity.

Stavba rýmů mizerná. Po stránce formální i obsahové odpad. Dal jsem to sem ze dvou důvodů – Byla to součást mojí tvorby, a bylo by hloupé předstírat, že taková epizoda v mém životě nikdy neexistovala. Za druhé – kvůli komparaci. Když si přečtete tohle a pak něco dalšího, cokoliv dalšího má neporovnatelně vyšší úroveň, a takhle to víc vynikne.

Půlnoční lokál

Slizký – Whisky – Pysky. Hm.  Lokále – Kanále – Namále. No Kurva. Já byl ale básník! Proč tyhle věci vůbec zveřejňuji? Tohle jsou góly do vlastní branky, kurňa! 😀


 

Půlnoční lokál

 

S úšklebkem na tváři

Sedící v žaláři

Myšlenek vlastních

No tak už zhasni!

 

Zhasni a zavři tenhle svět

Jemný a krásný na pohled

Vsak na omak slizký

Už došla mi whisky

A teď mezi pysky

 

Kroutí se verše jako zmije

Číši už mi nikdo nedolije

V půlnočním

Rozum a cit

I po letech to neomylně poznám – Jedna z věcí, kterou jsem napsal do melodie – tahle konkrétní je od Kryla: Nehažte kamení.


Rozum a Cit pt. 1/2

  

Rozume

Rozume bez citu

Lví porce soucitu

Okolí

 

Uz pět let

Už pět let uteklo

A stejně se neřeklo

Nebolí

 

Vzpomínky

Vzpomínky v krabici

A v jedný palici

Zamčený

 

A na kamnech

Na kamnech hřeju si

vlhký ruce slzami

zmáčený

 

Rozum a Cit pt. 2/2

 

Cite

Cite bez rozumu

Čtyři litry rumu

Jednadvacet dnů

Poetická časovaná bomba. Po ní následovalo pravděpodobně  „Jen říci pravdu“ ruku v ruce s „Nevím, jak začít“ Je vidět, že jsem to měl připravené, a to zase jo!


Jednadvacet dnů

 

Otevřel okno s pohledem na zkázu

Ještě pár dnů a pak rána do vazu

Už nebude potřeba nijakých obvazů

Svěracích kazajek, léků a provazů

 

Na něco, co stejně léčit se nedá

A jestli snad přecijen, pak marně to hledám

Však nyní se pozornost publika zvedá:

 

Co prý je to, co

Písnička pro kouzelnou holku

Tohle jsem napsal pro první múzu. Do další Krylovy melodie – mojí oblíbené – Martině v sedmi pádech. Tuhle melodii jsem použil ještě asi třikrát, pokaždé s jiným textem. Je velice inspirativní.


 

Písnička pro kouzelnou holku

 

Nejsem playboy nebo suverén

Lev salónů ani lovec žen

Však ke štěstí mi stačí

 

Když mé poetické představy

Vás aspoň trochu pobaví

Či rozesměji k pláči

 

Však nyní snad ani cynici

Nebo ti, kteří nejsou věřící

Co citů se týká

 

Budou snad v

Černý a bílý auto

Přijde mi to jako básnické volání o pomoc. Už nevím, jak mi to přišlo tenkrát. Všímám si zajímavé paralely mezi těmi auty. Černé Vás odveze na poslední cestu. Bílé… no, někdy taky. Ale víc při tom trpíte


 

Černý a bílý auto

 

Když to bude auto bílý,

Tak to už mi došly síly

To už mi do smíchu není

To už končí představení

 

Už mě vezou na léčení

Kde mě čeká vykoupení

V ústavu si poležíš

Myšlenky si osvěžíš

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa