Archiv rubriky: Kontemplativní poezie

Hele, tohle je složitý. Můj vlastní koncept, co má patřit do této sekce, je dvojí a následující: Přemýšlivé básně, básně o pocitech, které se snaží na něco upozornit a donutit k zamyšlení, a konečně pár věcí, které jsem prostě nevěděl, kam jinam dát. Z poslední doby bych zmínil Půlnoční slunečník, což je báseň o jednom z nejhorších pocitů vůbec. O pocitu zbytečnosti a nepotřeby.

Současná

Máloco z mojí tvorby vystihuje současnou pokroucenou dobu jako tento pokus o to ji bez všech příkras ilustrovat v básni.  Taková škoda…


 

Současná

 

Proč si do těla lijeme jedy

 S gustem požíráme odpadky

Stále si stěžujeme na vředy

A dětem už nečteme pohádky

 

Vztahy přes internet hledáme

 Bankám se upíšeme krví

Na rady svých přátel nedáme

Zato chceme být všude prví

 

Žijeme svůj život ve spěchu

Od zrození až k funusu

Bolest nám supluje potěchu

A štěstí podobá se

Báseň o českém školákovi

Vzpomínám si, jak byl Suchar, jeden kamarád z Wowka, nešťastný, že nic nevymyslí. Tak jsem ho zbavil problému a Suchy zabudoval. Já myslím, že docela výstižná definice současného tuzemského školství.


 

Báseň o českém školákovi

 

Školní taška v polici se na mně zlomyslně šklebí

Zítra opět budu vzývat toho, jenž dlí v nebi

Až budu marně přemýšlet, jak má vyjít nějaký součet

Jednička mi nehrozí, tak snad ani plný počet.

 

Rozpustnou kávu kantor vodou zaleje

Zvedne očí ke třídě a

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa