Archiv rubriky: Příběhy všedního dne

Tohle je bread&butter celé sekce próza. Příběhy každodenního života, které se dají popsat ve třech větách, a já o tom často udělám povídání na stránku. Namátkově: Sousedi si myslí, že jsem gay, blázni si myslí, že jsem Janis Sidovský, já si myslím, že jsem důchodce, je zde také článek o tom, jak jsem manuálně pracoval u sestřičky na statku, článek o setkání s jehovistkou, zrádném topinkovači, Darth Vaderovi, který se nemůže dostat do koupelny, Domovní schůzi, festivalu špatné poezie a mnoho dalších.

Pokud by Vás zajímalo, proč se stránka jmenuje Kovákový princ… zde naleznete odpověď.

Jak jsme vyrazili na Karlštejn

Čus čuníci,

Poslední dobou se teda dějou věci, to vám povím. Rozhodl jsem se, že už jsem hnil dostatečně dlouho, a ač to bylo překrásné, tak bylo toho dost. Tuhle větu jste určitě nečekali. Nu, minimálně jste ji nečekali tak brzy, žejo. Tak se pokouším něco zrobit s touhle neutěšenou tělesnou konstitucí a součástí plánu jsou i různý dlouhý vycházky. Na tohle je nejlepší Tom, bo on to vymyslí, naplánuje, na farmářských trzích drapne pytel čerstvýho hrachu a výborný olivy …

Vlezlé voyeurství moderních technologíí

Ahoj čuníci,

Každý kdo mně trochu zná, zná rovněž můj odpor k moderním technologiím. Různé výdobytky posledních let, nad kterými se mnozí z vás rozplývají, mne v lepším případě naprosto netankují, v horším nad nimi štítivě ohrnuji nos.

Pak je tu ale ještě třetí kategorie. Kategorie těch, které jsem ani nevěděl, že existují, a – ono to jde ruku v ruce – které bych zároveň poslal střemhlav do sedmého kruhu pekla a jeho vynálezce hned za ním.

Víte, k nám

Víkend na chalupě u Pijera

Čuste!

Hele, už je to docela měsíc, co jsem naposledy něco napsal, poslední dobou jsem fest líný, a až vyjde WoW Classic, budu ještě línější, tedy by bylo fajn napsat alespoň tento článek a s recenzemi na hry God of War, Red Dead Redemption 2, a dvěma datadisky do třetího Witchera udělat mojí oblíbenou věc – opět je o něco odsunout do vzdáleného horizontu nekonkrétní budoucnosti. Stejný osud dost možná stihne i poslední Tarantinovku, kterou jsem již viděl, ale nic …

Zážitkový týden se slovenskými přáteli korunovaný 30. Slavnostmi svijanského piva

Víte, vlastně jsem moc nepočítal s tím, že tenhle článek budu psát. Moc toho poslední dobou nepíšu, v létě jsem ještě línější, než jiná roční období a mohl bych vám tu nasekat odkazy na podobné články z minulosti, přestože i tento bude snad něčím originální.

Jenže asi pět minut poté, co jsem potkal Rojka a Kiku minulé úterý na první z našich pečlivě plánovaných akcí, jsem se dozvěděl, že rodiče Kiky řekli něco ve smyslu: „Hej? Vy idete do Prahy?

Pekelný horko, fronta na poště a má nekonečná neláska k malým dětem

Čus čuníci,

Tenhle článek bude o tom, co si téměř každý z nás musí čas od času vytrpět, a ten kdo ne, tomu již úvodem nepokrytě závidím. Je to otravné čekání na poště, tuplovaně nepříjemné v těchto raketově rostoucích vedrech. Jenže často není zbytí. Bohužel na poštovní výzvě není napsáno: „Hele, jsem fakt důležitý psaní, musíš si mně vyzvednout!“  Nebo naopak (a takových je většina) „Kámo, jsem zbytečnej jako záchody pro třetí pohlaví (ať už to znamená cokoliv), úřední šiml …

Tatry + Bratislava 2019

Ahoj čuníci,

Poslední dobou nemám inspiraci tak nějak nic moc k ničemu, a tak aspoň popisuji věci, co se staly. Čekejte tedy příval různých recenzí a reportáží, a tady máte hned jednu z mého pobytu v Tatrách a Bratislavě s Rojkem, Kikou, Annou, Pavlem a dalšími!

Ve zkratce se jedná o nejlepší prodloužený víkend za poslední rok. A samozřejmě někdo namítne: „Ale Papine, nový rok přece teprve začal!“ A já medově odvětím: „Jasně náhodný kverulantský čuníku, ale tohle těžko něco …

Jak jsme si po sto letech zahráli Medžiky

Víte, Medžiky jsou asi jedinou karetní hrou, ke které mám veskrze kladný vztah. Zatímco v raném mládí byly rodiči a prarodiči podniknuty snahy naučit mne Kanastu, Žolíky či Mariáš, mně víc bavilo Oko bere, Kent, či Vole padni. A ani to mě nebavilo nijak převratně.

Pak přišly zlaté časy základky, kde jsem sbíral všechno možné. Začalo to kartičkami hokejistů, pokračovalo Pogy, a právě dalším milníkem byly Magicy, které v šesté třídě do záře reflektorů přivlekli béčáci v čele s Fíloušem …

Jak jsme se zúčastnili výprodeje gramofonových desek

Čus čuníci,

Někteří to vědí, někteří nikoliv, ale chci tu teď veřejně sdělit, že jsem ardentním odpůrcem televize, nepotřebuju ji k ničemu a vše, na co se chci podívat, mám anebo mohu mít na počítači. 

Což ale neznamená, že nemám televizor, který slouží primárně k hraní her na Playstationu a sekundárně k pouštění filmů či seriálů z flash disku. Babičce trvalo drahnou dobu toto vysvětlit – „Počkej, takže Ty máš televizi, ale nemáš v ní kanály? K čemu je taková

Jak jsem si nekoupil Battle for Azeroth od JRC

Čus čuníci,

Tohle bude ale pěkně nasranej článek! Jako spousta mých kamarádů i já jsem podlehl pokušení posledního World of Warcraft datadisku od herního studia Blizzard, který se jmenuje Battle for Azeroth, a zatím slibuje nelítostnou bitku dvou frakcí ve světě, který většina z nás zná již 15 let.

Toto je sedmý datadisk, a protože jsem hráč ze staré školy, co ještě pamatuje kolosální krabice s titěrným cédéčkem (nebo pěti) uvnitř, chtěl jsem – stejně jako u předchozích šesti datadisků

Jak jsem se učil jezdit na kolečkových bruslích

Vítám všechny nedočkavé čtenáře mých bruslařských dobrodružství,

Toto je pokračování článku Jak jsem si koupil brusle a jak můžete vidět, ještě jsem se na nich nezabil! Pokud Vás zajímají různé příhody a patálie, které se mi s bruslemi přihodily, tož čtěte dál!

 

Den první – křest ohňem

Pokud si někdo z Vás myslí, že hned jak jsem přišel s bruslemi domů, hladově jsem rozsápal krabici, nedočkavě je nazul a pak se tři hodiny proháněl po sídlišti, tak to… se …

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa