Večer, jako ten dnešní

Z polovice fiktivní, z polovice až příliš skutečné. Ten večer se již skutečně neopakoval. Svým způsobem byl krásný.


Večer, jako ten dnešní

 

Miluji večery, jako je ten dnešní

Večer, kdy jsem odevzdal všechno

A přesto se cítím bohatší

Nepřišel jsem o to

Protože mi to bude vráceno

na konci školního roku

 

Miluji večery podobné tomuto současnému

 V kostlivých rukách svírá rozpadající se pergamen s rozsudkem

Nad přátelstvím, jež ani nestihlo vzniknout

Jelikož bylo udušeno v yperitu citového vzplanutí

Které se přikradlo jako zloděj za bílého dne

V masce klauna, na kterého už děti zapomněli

 

Večery, ve kterých jsem se hájil stejně neobratně

 jako polní maršál Wilhelm Keitel

Tedy pouze jsem plnil rozkazy

Srdce totiž dokáže být někdy

až příliš krutým komandantem

 

Večery, jako je ten co právě prožívám

Stojí mi za zády jako cizinec

Slyším cvaknout jeho bubínkový revolver

Cítím vůni jeho zapáleného doutníku

Vnímám jeho těžko skrývaný východní přízvuk

 

Říká mi: Napiš o mně báseň

Nebo Tě zastřelím

 

Miluji večery, jako je ten dnešní

Přestože jsem vás celou dobu účelově mátl

Zlomyslným použitím plurálu

Večer jako dnešní se nikdy dříve nestal

A nikdy více v budoucnu se nebude opakovat

 

 Číst dále