Všimněte si, jak Majakovskij píše verše. (Ruský originál byl přesně tímto způsobem napsaný)  Já bych to takhle v životě nedokázal, já musím mít rýmy pod sebou, musí to mít svůj řád, přestože věřím, že i ten jeho text má.  Námětové zajímavé, a podobně jako já to často dělám, i on do básně zahrnul odkaz na antiku.

---

Impossible

I can’t lift the grand piano
all on my own,
(the steel safe
is too heavy too)
But if not the safe
or the piano,
alone,
how could I carry my heart back from you?
Bankers know:
“In money, we bathe.
If the pockets are full,–
place it all in the safe.”
I’ve hid
all my love
into you
like riches in steel,
and walked on, like Croesus,
but wealthier still.
and,
if desire really demands it,
I’ll take out a smile,
or whatever
the cost,
and party all night
with all of my friends there
spending some fifteen lyrics, at most.

 

Nemožné

Nemohu zvednout vlastní silou velké piano

(Taktéž trezor z oceli se mi příliš těžkým jeví)

Ale kromě toho chci vědět, kde je napsáno

Jak zpět odnést moje srdce od Tebe – to nevím

 

Bankéři vědí: My koupeme se v penězích

Šup do sejfu s nimi, pokud kapsa přetéká

Dal jsem svou lásku do Tebe. Jako úkryt vítězíš

Je drahá jako cenné kovy dovezené zdaleka

 

A šel dál, jako Kroisos, ale bohatší jsem přec

A pokud skutečně je tohle žádost touhy

Ze svého úsměvu odstraním tu klec

Či zaplatím jakoukoliv cenu;  Celý večer dlouhý

 

Si užiji se všemi svými přáteli, budu se veselit a pít

Utratím patnáct textů k písním – více nemusí to být