Já už nevím, co z toho Witchera mám překládat. Tohle je asi poslední věc, kterou jsem ještě básnicky nepřevedl do češtiny, a jedna z nejlepších pasáží z celého třetího zaklínače, kdy Priscilla zpívá o komplikované lásce Geralta a Yennefer. Ta Yennefer je celá taková komplikovaná, a taky panovačná, tajnůstkářská, ironická, zahořklá, manipulativní, a adorující vycpaný jednorožce, které využívá k sexuálním pozicím, dost zvrhlý.
Já měl radši Triss. Někdo by měl udělat písničku o Triss. No, ale místo toho máme tuhle, takže originál najdete tu, čuníci. Je to i s poměrně slušným českým překladem. Moje přebásnění a video ze hry, kde je tato scéna, naleznete níže.
ps: výřez úvodního obrázku je od Shalizeh, holčina fakt umí!
Vlčí bouře
Tyto jizvy dlouho toužily po Tvém něžném pohlazení
Spojit naše štěstěny, zavrhnout to, co patří hvězdám
Rozřízni mé srdce, Tvá láska jeho temno změní
Osud se vine, klikatí, a nakonec nás oba sezdá
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku
Vlka budu následovat klidně doprostřed bouře
Abych našla Tvé srdce, jehož vášeň dlí v zajetí
Zloby, jež stále roste, v kámen tvrdne Tvé hoře
Vprostřed mrazu chci Tě držet v horečnatém objetí
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku
Nevím, jestli osud nechá nás žít spolu jako pár
Či jestli provaz slepé lásky nás takto spoutat chtěl
Když jsem zašeptala své přání a dostala tento dar
Ukovali jsme lásku, kterou bys jinak nikdy nenašel?
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku