Já už nevím, co z toho Witchera mám překládat. Tohle je asi poslední věc, kterou jsem ještě básnicky nepřevedl do češtiny, a jedna z nejlepších pasáží z celého třetího zaklínače, kdy Priscilla zpívá o komplikované lásce Geralta a Yennefer. Ta Yennefer je celá taková komplikovaná, a taky panovačná, tajnůstkářská, ironická, zahořklá, manipulativní, a adorující vycpaný jednorožce, které využívá k sexuálním pozicím, dost zvrhlý.
Já měl radši Triss. Někdo by měl udělat písničku o Triss. No, ale místo toho máme tuhle, takže originál najdete tu, čuníci. Je to i s poměrně slušným českým překladem. Moje přebásnění a video ze hry, kde je tato scéna, naleznete níže.
ps: výřez úvodního obrázku je od Shalizeh, holčina fakt umí!
Vlčí bouře
Tyto jizvy dlouho toužily po Tvém něžném pohlazení
Spojit naše štěstěny, zavrhnout to, co patří hvězdám
Rozřízni mé srdce, Tvá láska jeho temno změní
Osud se vine, klikatí, a nakonec nás oba sezdá
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku
Vlka budu následovat klidně doprostřed bouře
Abych našla Tvé srdce, jehož vášeň dlí v zajetí
Zloby, jež stále roste, v kámen tvrdne Tvé hoře
Vprostřed mrazu chci Tě držet v horečnatém objetí
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku
Nevím, jestli osud nechá nás žít spolu jako pár
Či jestli provaz slepé lásky nás takto spoutat chtěl
Když jsem zašeptala své přání a dostala tento dar
Ukovali jsme lásku, kterou bys jinak nikdy nenašel?
Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří
Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku
Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích
A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku
Jsem jeden z těch, co z těch dvou miluje Jenefer. Všichni okolo mě jsou pro Tris, ale já si prostě nemůžu pomoc. Asi mám prostě rád mrchy a potřebuji je k tomu, abych byl plně šťastnej. Jinak mě to prostě nebaví. Jenefer je prostě zajímavější, to jak je nevyzpytatelná… Přemýšlel jsem, že až to budu hrát podruhý, tak zkusím vybrat Tris, ale asi to prostě nedokážu, musím tam mít Jen… a jednorožce…
Dík za komentář Ivane! Já se teda obejdu i bez Yennefer a jednorožce, ale sto lidí, sto chutí! Mě právě přijde až tragicky předvídatelná s tím, jak každého komanduje a využívá, ale máš pravdu, že má svoje vnitřní kouzlo.
Já to dohrál asi 3x nebo 4x a jednou jsem si vybral Yennefer, protože jsem doufal, že když bude vědět, že ji miluju, tak se její přístup ke mně změní.
No… hele ani ne 😀
Jde o to, že on na ní miluje tu nespoutanost, to, že ona se vážně bude chovat pořád dál stejně a nebude se mu plazit u nohou a podlejzat mu. To by mě taky nebavilo
Jenže mě dycky přišlo, ze ona je ta, co chce aby se jí Geralt plazil u nohou 😀
Nejlépe to vystihl Lambert, když ta potvora si otírala tu svoji nevymáchanou hubu i o Vesemira: Show some respect, you are not talking to Geralt! 😀