Já už nevím, co z toho Witchera mám překládat. Tohle je asi poslední věc, kterou jsem ještě básnicky nepřevedl do češtiny, a jedna z nejlepších pasáží z celého třetího zaklínače, kdy Priscilla zpívá o komplikované lásce Geralta a Yennefer. Ta Yennefer je celá taková komplikovaná, a taky panovačná, tajnůstkářská, ironická, zahořklá, manipulativní, a adorující vycpaný jednorožce, které využívá k sexuálním pozicím, dost zvrhlý.

Já měl radši Triss. Někdo by měl udělat písničku o Triss. No, ale místo toho máme tuhle, takže originál najdete tu, čuníci. Je to i s poměrně slušným českým překladem. Moje přebásnění a video ze hry, kde je tato scéna, naleznete níže.

ps: výřez úvodního obrázku je od Shalizeh, holčina fakt umí!

 

 

Vlčí bouře

 

Tyto jizvy dlouho toužily po Tvém něžném pohlazení

Spojit naše štěstěny, zavrhnout to, co patří hvězdám

Rozřízni mé srdce, Tvá láska jeho temno změní

Osud se vine, klikatí, a nakonec nás oba sezdá

 

Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří

Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku

Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích

A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku

 

Vlka budu následovat klidně doprostřed bouře

Abych našla Tvé srdce, jehož vášeň dlí v zajetí

Zloby, jež stále roste, v kámen tvrdne Tvé hoře

Vprostřed mrazu chci Tě držet v horečnatém objetí

 

Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří

Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku

Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích

A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku

 

Nevím, jestli osud nechá nás žít spolu jako pár

Či jestli provaz slepé lásky nás takto spoutat chtěl

Když jsem zašeptala své přání a dostala tento dar

Ukovali jsme lásku, kterou bys jinak nikdy nenašel?

 

Utíkáš z mého snu, hned jak ráno sluncem udeří

Tvá vůně – hořká angreštem, sladká po šeříku

Sním o Tvých rozcuchaných havraních kadeřích

A těch fialkových očích, co jsou svůdně vlhké ve vzlyku