Hele, já vím, že název té básničky vůbec nekoresponduje s tím obrázkem ( a ten naopak odkazuje pouze na finále této básně) ale mě se tak líbila, že jsem jí musel převést, a slibuju, že od tohoto autora už to bylo poslední dílo, a příště Vám sem jebnu přeloženou tvorbu jinýho Francouze.

Nebo Rusa. Nebo vlastně spíše jakejkoliv jinej článek, protože moje básnický překlady jsou na perfierii přízně, přitom je za tím nejvíc práce a jsou umělecky nejcennější, protože vám přibližuju skutečný básníky vy bando nevděčná!

Originál naleznete tu

Sólo na kytaru

 

Zlatník mě láká:

Příteli můj, tu zlato v truhle máš!

Obě ruce po lokte do ní vraž

A do kapes si jej po vrch nasyp

Nechej si zlato, já mám její vlasy

 

Toreador mě láká:

Vkročím do arény, kde býci ryčí

A zem pro Tebe skropím krví býčí

Až utkám se s nimi jako chrabrý rek!

Nechej si krev, já mám její polibek

 

Inkvizitor mě láká:

Tito heretici, co už nebudou se smát

Vzplanou, až přikážeš, oheň je bude hřát

A křičet začnou, až žár jim na kůži skočí

Nechej si plamen, já mám její oči

 

Císař mě láká:

Dobrý pane, je- li to Tvůj sen

Dám Ti zlaté žezlo své i s jablkem

Zařídím, aby do klína Ti říše spadla

Nechej si vládu, já mám její ňadra

 

Bůh mě láká:

Ty nepoddajný, rebelantský hříšníku

Soudit Tě budu, jak mám ve zvyku

Však jen pro ni místo v ráji mám

Nechej si nebe, já její lásku znám