J.R.R. Tolkien: Song of Durin

Vždycky, když si čtu tuhle báseň ze Společenstva Prstenu – O vzestupu a pádu Durina a jeho trpasličí říše Khazad- Dûm, běhá mi mráz po zádech. A je popravdě jedno, jestli to čtu v originále, nebo ve velice zdařilém převeršování Stanislavy Pošustové.  Odkaz na oboje naleznete zde.

Tak jsem si zkusil svojí verzi, která určitě není tak zdařilá, ale už dlouho jsem to chtěl napsat – třeba se i tohle mé podání někomu zalíbí.

 

Durinova píseň

 

Svět mladý byl, hory se zelenaly

Měsíc bez skvrn tenkrát ještě znali

Název říčky či kamene nebyl znám

Když Durin se probudil a kráčel sám

 

Kopcům a údolím on první jména dal

Z panenských pramenů vodu ochutnal

U Zrcadlového jezera odpočal od svých cest

V jeho odrazu zřel korunu kovanou z hvězd

Jako drahokamy navlečené na stříbrné niti

Nad stínem jeho hlavy mu oslnivě svítí

 

Svět krásný byl, hory se tyčily do výše

V dávných časech, než padly mocné říše

Nargothrondu, Gondolinu, i se svými vládci

Na Morgothovu zlobu i oni byli krátcí

A dávno již překročili moře západní

Svět jasný byl za Durinových dní.

 

Na řezaném trůnu on ctěným králem byl

V kamenných halách se svým lidem žil

Podlahy ze stříbra, stropy zlatem plály

A na své brány mnohé mocné runy dali

Světla slunce, měsíce i planoucích hvězd

Svítila jim z lamp na každou z jejich cest

Neztemněny mrakem nebo stínem noci

Zářila tím světlem, co vládlo věčnou mocí

 

Tam sbor kladiv v kovadlinu bil

Majzlík tesal a rytec zase ryl

Ukuta byla čepel, jílec vykován

I horník hloubil do všech stran

Tam beryly a opály byly k vidění

A jako rybí šupiny lesklo se brnění

Štíty, meče a kyrysy plnily zbrojnice

I dvoubřité sekery, a ostrých kopí hlavice

 

Neznaven žil zde Durinův lid

Pod horami nechal hudbu znít

Harfeníci hráli, zpěv v síni burácel

A od bran ryk trumpet často zněl

 

Svět zešedl, hory zestárly

V kovárně už jen popel tlí

Už nezní harfy, zmlkla kladiva

Pouze temnota v síních přebývá

Stín kradmo obsadil Durinův trůn

Tam v Morii, tam v Khazad-dûm

Však hvězdy ve své nádheře

 Dál zrcadlí se v tichém jezeře

V němž Durin má svou korunu

Jež čeká, až se vzbudí ze svých snů

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa