Sad tale of Windrunner sisters

Další věc pro velice omezené publikum. Sestry Windrunnerovy jsou z herního univerza Warcraftu, a v připravované expanzi „Battle for Azeroth“ budou všechny pravděpodobně hrát důležité role. Tohle je takový literární experiment, kdy jsem se snažil zachytit stručnou historii každé ze tří sester – Allerie, Sylvanas, a Vereesy – a báseň nasměřovat před oficiální komiks, který si můžete přečíst zde

Nevím, jestli je to dobrý – básnicky převyprávět příběh hrdinek počítačové hry zkouším vůbec poprvé, tedy to nejdřív pošlu Terce ke schválení, a pokud řekne, že to je mizérie, jen to tu potichu nechám a nikomu o tom neřeknu, tedy si to nikdo ani nepřečte. Lidi, kteří jsou s těmito postavami obeznámeni, by to mohli shledat zajímavým, ale uvidíme, nechám se překvapit. Líbilo se mi, jak jsou v tom komiksu označeny jako „sestra stínu“  „sestra smutku“ a „sestra smrti“ a nějak jsem to s tím v té básni propojil.

Ps: Proč je ten název v angličtině? Měl jsem na výběr už jen dvě možnosti: 1/ Smutný příběh sester Windrunnerových nebo 2/ Smutný příběh sester Větroběžek.  No, a tak jsem teda vybral tu nejlepší variantu.

 

Sad tale of Windrunner sisters

 

Tři sestry spolu tančí na louce sluncem zalité

S jejich vlasy jemně hraje si vánek rozpustilý

Jejich sny, touhy a životy dosud nejsou rozbité

Žádná z nich zatím netuší, kam osud s nimi cílí

 

 Nejdříve první sestra dává sbohem ráji

Skrze temný portál vede války v dálných světech

Však čas jinak plyne v těchto cizích krajích

A ona se vrátí změněná až po tisíci letech

 

Tajnosnubná entita do ucha jí šeptá

Mentor z rovin prázdnoty, co vzal ji do učení

Je dobrý nebo zlý? Neví, ani se neptá

Její síla vzrostla, ale jak její povaha se změní?

 

Allerio, sestro stínu, vracíš se domů po mnoha letech

Nenajdeš jej takový, na jaký jsi vzpomínala

Místo vlahých luk už pouze plíseň kvete

Ach, ani Tvé sestry nejsou těmi, co jsi znala!

 

Během její absence ráj náhle zlem je napaden

Krvelačné Arthasovy hordy jej pustoší a pálí

Obranu elfské lesní říše statečně vede druhá z žen

Avšak zdi města padají, zdi co staletí pyšně stály

 

Prostřední sestra umírá, avšak i v smrti se bude soužit

Když její vrah a trýznitel ji v nemrtvou změní

Je otrokyní jeho vůle, nyní musí mu ve všem sloužit

Zatímco početné voje nepřátel její domovinu plení

 

Jeho moc časem slábne, a ona svou mysl znovu získá

Touha po odplatě na katu stále kupředu ji žene

Žel nikdy nevrátí se do země, která byla jí tak blízká

Nyní sama vládne nemrtvým v kraji smrtí pozměněném

 

Sylvanas, sestro smrti, zda lidskost v Tobě zbyla?

Nyní vládneš celé Hordě, na další válku se chystáš

Překročíš všechny hranice, jen abys zvítězila

Je v Tvém bledém srdci pro sestry ještě místa?

 

Třetí sestra, nejmladší, sleduje tu hrůzu z dálky

V Dalaranu našla nový domov po boku mága Rhonina

Dosud neví, jakou trýzeň s sebou nosí války

Žel i její život plnit bolestí se začíná

 

Její manžel umírá, zůstala sama s dvěma syny

Osamělá, opuštěná, stále na něj myslí

A tak se i ona stává někým trochu jiným

Žal z jeho ztráty téměř zatemnil jí smysly

 

Vereeso, sestro smutku, smrt chotě Tě stále trýzní

Cizí lidé v cizím městě, zde Tvá útěcha neleží

Po rodině, vlídných tvářích, již roky marně žízníš

Bude setkání se sestrami Tvou radostí či přítěží?

 

Sestry se opět schází na louce, co bývala sluncem zalitá

A již dávno odtud odešly všechny vánky rozpustilé

Každá z nich a každá jinak je ve svém nitru rozbitá

Každá těší se i děsí – toho setkání, té chvíle

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *