I. Magicová reportáž 8.1. 2019 aneb „To by se v Hearthstonu nestalo“

(Celá tato reportáž originálně vznikla jako email Tomovi, duchovnímu otci našeho uskupení, anžto to byl on, kdo mě do toho opět natahal, abych do toho natahal já následně ještě více lidí)

Ahoj Tome,

Je mi zle jak psovi. Přemýšlím, že půjdu domů, až přijde Leona, nebo aspoň půlden si vezmu. Byl jsem včera v té čínské restauraci u Empíru a dal si nudle. Zakydal to ale tím jejich tekutým Chilli a dneska mám chuť člověku, co tohle peklozlo stvořil, v tom pojebanym chilli oráchat pyjóna, aby kurva věděl, jak se cejtim. Dokonce jsem zvažoval, že ani nepřijdu, ale pak jsem si vzpomenul jak by to ráno bylo nahovno s kartama pro kurzisty, poštou, objednáním kurýrů a tak, a hecl jsem to. Tak ti aspoň napíšu tenhle mail, ať myslím na něco jinýho, než na tuhle vyjebanou střevní Hirošimu. Doufám, že tě aspoň můj popis situace pobavil a zasmál ses, bo jestli ne, tak už celý tyhle biblický muka byly úplně k hovnu.

Nicméně včera jsme byli hrát s Esem, Petrem a Pavlem (fotku máš na FB) a následující milé řádky věnuji magicové reportáži:

Vydržkoval jsem salónek. Myslím, že v Záležitosti se smířili s tím, že prostě na kartičky je salonek nejlepší, a vydají ho bez boje i kdykoliv v budoucnu. Tímto Záležitost nahrabala další bludišťáky, a frflající pička ze Sabrosa je jednou nohou ze hry, co se karťušenek týká.

Hrálo se mi dobře, protože z nějakého důvodu mi žádný bazmeg nerušil moje karty a nezabíjel moje příšery (to druhé teda občas jo, ale ne v takové husté míře jak jsem zvyklý od tebe)

1 hra: Než Esaras dožvýkal vepřovou paštiku, vypráskal jsem Petra se svým černým kombo deckem proti jeho červeno černýmu… no tý věci co postavil. Šlo to dobře

Dorazil Pavel. Pavel si koupil zeleno černej planeswalker balík, kterému dominuje sexy ceckatá Gorgona jménem Vraska. Bohužel za celou dobu se mu nepodařilo vytáhnout nebohou Vrasku byť aspoň jednou. Trochu jsem ho litoval.

2 hra: Vzal jsem si tu bílomodrou kombopíčovinu, která ti odpálí všechny karťušenky do gebiče a máš po prdeli. Tys už to zažil. Oni ne. Bavil jsem se tím, že nevědí, co přijde. Bohužel Pavel byl na Silvestru svědkem toho, jak jsem sice nemohl ani chodit, ale stále jsem mohl s tímto balíkem demontovat nešťastného Burizona, a zatepla ostatním naprášil, jaký neutěšený osud je čeká vzápětí. To posral, poslal jsem jej proto pod drn jako prvního ve třetím kole. Práskače nemá nikdo rád. (Kulturní vložka: Právě prošel Martin – nechává si narůst knír a působí ještě strašidelněji než obvykle) Jako druhého jsem o kolo později zlikvidoval Petra, jelikož ten začal tahat příšery a dokonce na mne i útočil, čímž překvapil – troufnu si tvrdit, že mne i sám sebe. Zbyl Esaras, který vytáhl svojí nejmocnější zbraň – ublíženou větu „Tohle by se s v Heartstonu nestalo“ kterou kňouravě doprovodil slovní filipikou toho druhu, že to je za to, že hrajeme napříč formátama, karty ze starejch edic, není to zábava, bla bla bla. Nicméně ani odbojná rétorika jej nezachránila od katovské sekery.

Musím říct, že vzpomínka na jejich smutné, bezradné tváře mi vyčarovala úsměv na rtech a vylepšila můj momentální neutěšený stav. Vypadá to, že vydržím aspoň do oběda!

3 hra: Jelikož jsi byl nepřítomen, dostal jsem chuť zahrát si enty. Já myslím, že ti enti jsou dobrý balíček, v multiplayeru když se rozjedou, jsou i docela rychlí, ale tys mi ho otrávil se svým Damoklovým mečem instantního vrácení všeho. Musím říct, že tahle hra byla asi nejzajímavější. Všichni si pochvalovali, že nyní se skutečně hrajou Magicy a nevypl jsem je ve třetím kole. Nahromadil jsem početný háj, a situace se pro mne vyvíjela příznivě. V jednu chvíli jsem měl stejně příšer jako všichni ostatní dohromady, což se jim samozřejmě nelíbilo, a začali mi pokoutně škodit. Petr si vzal zelený balík a světe div se, netahal landy, ale příšery, které zle boostoval. Určitě se jednalo o jeho nejlepší hru. Pavel to naproti tomu ještě moc hrát neumí – nemluvím teď o hře samotné, ale neovládá jemné umění diplomacie, a třeba zaútočí na mně když mám spoustu stromků, takže pošle příšeru na smrt a ještě mně nasere svojí troufalostí. Pavel argumentoval tím, že potřebuje dostat co nejvíc příšer do grejvu, protože má spousta karet „deals X damage where X is number of creature cards in your graveayrd“ Pavel je v podstatě takový Stalin. Posílá svoje bojovníky na jistou smrt a má v píči.

Měl jsem to perfektně rozehrané na poslední pochod Entů – Pavel měl málo, Esarasovi zbyly 4 životy, a Petr mi sice napral do odkryté obrany za 27 jedním útokem s jednou příšerou (ano, čteš správně!!) jenže jsem měl Worship, takže smolík. Jenže poslední pochod nepřišel – Gríma Petr mi zničil Enta co dává ostatním entům indestructible a pak přišel Saruman Esaras a vyložil kartu Destroy all non token creatures. Jenže Petr měl i spoustu tokenů! Já umístil rychle dva stromky, takže jediný vhodný cíl pro nenažrané tokeny byl chudák Pavel. Pavel se snažil Esarase přesvědčit, aby mu pomohl a zatapoval Petrovi jeho tokeny. Proběhla následující výměna:

Esaras: no a když ti pomůžu, zahraješ něco?

Pavel: Co? no jako…

Esaras: Jo, takže zahraješ hovno. Tak to na tebe seru

Esaras nechal Pavla napospas Petrovi. Ten jej dobil tokeny. Chtěl jsem dorazit Petra, ale Esaras mi zatapoval útočícího stromka a v dalším kole mi každý z nich zabil jednoho stromečka a tedy jsem zakokrhal jako druhý. Petr vytáhl zase nějakou bestii obrovskou, která típla Esarase jako špaček druhořadé cigarety. Petr vyhrál a všichni jsme mu gratulovali, protože hrál fakt dobře.

4 hra: Následovala po večeri, kterou jsme si dali mimo magicový salonek. Rozhodli jsme se, že zkusíme týmovku. Vzal jsem si ten poslední balík, který ještě neznáš. Je vyloženě do týmovek. Nebudu ti zatím prozrazovat o co jde, ale ačkoliv jsme prohrávali, otočil jsem to ve velkém stylu. Jediné co mě mrzí, byla následující herní situace: Hra pokročila, již jsme měli navrch, oni byli v defenzívě. Petr hrál tentokrát černočervený balík a samozřejmě vyložil svoji ikonickou kartu: SNOWSWAMPWALK ZOMBIE. Měl jsem příšeru, která může donutit jinou příšeru, aby zaútočila i když nechce, a chtěl jsem rozdupat tohoto mrzkého tvora na prach. Petr skutečně zaútočil – do Pavla, svého spojence. Nedokázali jsme najít, jestli to pravidla povolují, nicméně jsme se shodli na tom, že oni přišli o životy, a tedy nám to zas tak moc nevadí, i když já bych mnohem radši poslal tuto pokálenou zombii do jejího druhého hřbitova.

Na konci jsem vyložil kartu, která dělá buď tři zranění do všech příšer ve hře, nebo všem mým příšerám dává lifelink, no… a nebo umí i obojí za stejnou cenu, nekup to! Použil jsem obojí a slavně jsme zvítězili. Esaras tentokrát neřekl ani slůvko o tom, jak to bylo silné, imba, a ani věta „tohle by v HS nešlo“ nezazněla. Proč asi.

Pavel odešel domů a zbyli jsme tři. Dohodli jsme se, že pokud budeme hrát FFA, stejně to dopadne že půjdou oba do mě, a proč to tedy rovnou neříct na začátku a neudělat z toho 2v1 s tím, že oni budou mít spojené životy a rozdělenou obranu. Věděl jsem, že hraju sám proti dvěma, a tedy si musím vzít svůj nejlepší balík – gobliny. Ty hry byly obě docela podobné – v první hře neměl Petr nic moc obranu, nebo jsem ho ubleskoval a dobil je i bez babiše nebo piledrivera. Druhou hru neměl Esaras pro změnu nic, přišel mi piledriver, protlačil jsem siege gang commandera a gobliní granát a do 4 kol bylo po všem. 40 životů zmizelo tak rychle a náhle jako Burito ze Silvestra.

Načež Esaras spustil neskutečný PLAČKY Deluxe edition of the century. Jak je to broken balík, jak nemají šanci, jak by tohle dopadlo stejně 99 případů ze sta. Jemně jsem mu připomenul, že hraji sám, a že pokud jeden nebo druhý nejsou schopni poskytnout základní obranu, což je tak nějak…well, basic of the magic, tak se není čemu divit. Zatímco Petr vzal obě porážky s bohorovným klidem, Esaras neustále naříkal, že on si chce zahrát normálně, a né proti něčemu, co je takhle silné – ať s tím nehraju. Zároveň do toho nechce moc investovat. Taková úsměvná situace – je to jako kdyby si majitel Lamborghini a majitel Wartburgu dali závod. Majitel Wartburgu by prohrál a požadoval po majiteli Lamborghini, aby vymontoval motor a dal tam motor z Lady. Měl jsem něco upito, a už mě to začlo srát, tak jsem mu vmetl do tváře, že neumí prohrávat. On to uznal, ale jedním dechem dodal, že mu nevadí prohrát „kdyby aspoň měl šanci“ na to jsem mu opáčil, že stačilo kdyby zastavil ten prvotní nápor a hodil něco do obrany. Točilo se to v kruhu. Prostě jsem do této hry investoval víc peněz než on, a to mi poskytuje určitou výhodu, která ale není absolutní a nikdy nebude ve hře, kde si člověk MÍCHÁ BALÍČEK. On se rozhodl neinvestovat do toho, ale stále mu vadí, že důsledkem toho je, že jeho startovní pozice je horší.

Nabídl jsem Esarasovi svoje Gobliny, že si vezmu něco jiného a ukážu mu nesmyslnost jeho výroku. To samozřejmě odmítl, prý nebude hrát debilní broken balík. Já z toho mimochodem vyřadil ty legionáře, goblin lackey i bolty dostaly reprint, tzn nemám tam už dokonce ani nic co by bylo banned na turnajích a pořád mu to není dobrý. Nechci to vyloženě nazvat slovem hádka, ale byla to ostřejší výměna názorů a nebylo mi to příjemné.

Vzal jsem si na poslední hru Shadowy a prohrál, samozřejmě. Nicméně jsem jim stihl ubrat okolo třiceti životů, což byl slušný výkon. Esaras vyhrál, tak nepičoval. Naštěstí už potom nepičoval vůbec, tak jsem mu řekl ať v pátek (kdy bude hrát kamil a burito) klidně taky dorazí. Jo a už mi došla z číny ta herní dečka. Má transformace na nerda je kompletní, dík Tome!

Napsal jsem asi všechno, co jsem chtěl. Tohle musí být delší mail než píše Tomáš Marek nebo ať se propadnu. Pokud chceš podobný mail z pátečního sezení, budeš muset tenhle naprosto vychválit do nebes a zdůraznit, jak moc ses bavil při jeho čtení atd, bo pokud to nebude pro tebe takový terno, podruhé se s tím už patlat nebudu, psal jsem to fakt dlouho a do toho dělal spoustu jiných věcí.

 

Takže pac a pusu čuníku!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *