XVII. Magicová reportáž 16.03. 2019 aneb Peťův parádní profesorský protiútok

Těpic čuníci,

Dlouho nebyly žádné karťušenky, takže je načase napsat reportáž z minulé soboty, kde jsme se sešli v krásném počtu šesti lidí, ačkoliv jako první začínáme v salonku pouze čtyři. Pijer tradičně přichází jako první, s Tomem se téměř potkám ve dveřích a Peťa doráží vzápětí. Můžeme tedy začít první hru.

Beru si Gryfy, a stavím k nim nějaké podpůrné enchantmenty. Největší problém představuje Tom se svými Slivery, protože ten umí to a ten zas tohle, a dohromady udělají moc. A hlavně když jeden něco umí, umí to i všichni ostatní. Tom se kočkuje s Peťou, zatímco my s Pijerem (který hraje „pana Magora – červeno černý Rakdos balík) ostražitě vyčkáváme.  Peťa zahraje Hurricane, globální kouzlo co dělá zranění do všech hráčů a hlavně do všech bytostí s létáním, a tím uklidí většinu Tomových Sliverů, zatímco posílení Gryfové přežijí beze ztrát. Pijer má sice draka, ale „ten je moc línej aby lítal“ komentuje to Pijer lakonicky. Tom si rve vlasy z hlavy, jelikož o pár chvil později přijde na to, že kdyby si vrátil Slivera co poskytuje všem lítání, zachránil by tím svoji armádu od hurikánové genocidy. Inu, pozdě bycha honiti. Na dnešní seanci chybí Pavel, takže mě nikdo neodjebal ještě předtím, než jsem mohl zaútočit s letkou vykrmených potomků lva a orla a sesvačit chudáka Peťu v jednom kole, ano, toho Peťu, kterému jsme ještě před chvílí blahořečili za neutralizaci největší hrozby – Toma, o kterého se mezitím postaral Pijer. Naše zbabělé záškodnictví nás s Pijerem vyneslo do finále. Pijer se sice snaží chvíli vzdorovat, ale nemá tolik bojovníků s létáním a to ho stojí život. První vítězství!

Na druhou hru si beru nezbedné stromečky. Pijer si sice udělal nový krysí balík, ale některé krysy se tam nedostaly, a jemu jich bylo líto, tak je zaměstnal ve firmě pana Prudiče, což je jeho další balíček, který zahazuje karty, bere životy, ničí příšery, a všelijak se Vám snaží hru znepříjemnit a otrávit. Takže tyto krysy Vasilisy se možná neprocpaly do all star rats rules balíčku, ale tady docela zazářily, zvláště, když si Pijer nabral čtyři do úvodní ruky a pak se omlouval, že je jen hodil navrch a mazal na autobus, a tak se mu nějak sešly za sebou.Krysičky prudily fest, ale co bylo horší, byl Tomův legendární Sliver, který nacházel všechny ostatní, což znamenalo problém. Vypotil jsem legendárního stromečka Verdelotha a pár tokenů, což mohlo s ostatními treefolky pořádně pochroumat ambiciózního Toma, a do toho se mi podařilo ukecat Pijera, ať mu zlikviduje klíčového hledacího legendárního Slivera. Pijer se vyprsil s ničením dvou příšer za cenu nějaké many a pěti životů. To je ale obětavý pašák, pomyslel jsem si. Jenže realita už nebyla tak zářná. Pijer nemohl sesvačit klíčového slivera, jelikož jeho temná magie ničila pouze nečerné příšery, a ten bídak byl všebarevný. Pijer tedy poslal do gebiče jiného slivera, a pak přemýšlel, jaká jiná příšera by si mohla vytáhnout černého Petra, obdržet černé prokletí a padnout do černé jámy. „Co třeba tenhle otravný stromeček?“ utrousil Tom a ukázal na Verdelotha. „Hm tak jo!“ zahučel Pijer a zahučel rovněž stromeček, ale pod zem.

Můj nástroj, který mi měl být ku prospěchu, se změnil v nástroj, jenž mi uškodil. Šlápli jste někdy na hrábě? Podobný pocit. Po zneškodnění Verdelotha jsem se mocensky propadl o několik stupňů a moc jsem nevystrkoval růžky, abych si ještě zahrál. Veškerá naděje na vítězství byla v tahu. Ani jsem neměl moc stromků, jelikož zlé krysy mi spoustu užitečných treefolků zahodily.  Tom dle očekávání vystoupal na mocenský piedestal a v pozici, která vypadala jako neotřesitelná, a zaútočil na Peťu za sedmnáct životů v jednom kole.

Peťa to vzal s klidem antického stoika, a ač jsme si mysleli, že v jeho tahu si způsobně sbalí kartičky a vyklidí herní pole, stalo se něco, na co jsme čuměli hodnou chvíli jako tele na nové vrata, a nejvíc čuměl Tom, jelikož Peťa ho obratem vypakoval ze hry přes různé boostování příšer a další věci – pokud bude vědět, co přesně bylo ve hře a co použil, budu rád, když to napíše do komentářů, já už si to nepamatuji, zůstal mi z toho jen pocit, že to byl jeden z nejlepších comebacků v dosavadních kartičkách, tuplem od hráče, kterému jsme se na začátku smáli, že hraje zombici se snow-covered swampwalkem, nebo že si neustále hledá další landy a nic z toho. Pokud někdo představuje evoluci hráče, je to Peťa. Smekám před ním cylindr.

Bylo by strašně fér, kdyby to Peťa celé vyhrál, rozhodně by si to zasloužil. Jenže Magicy jsou málokdy fér, a jelikož se na mně Tom nezaměřoval, nahrabal jsem nějaké další stromečky, podle dorazil hrdinu Peťu a přibalil k němu Pijera s jeho panem prudínkem jako bonus. Vyhrávám, nutno ale dodat, že naprosto nezaslouženě. Hrdinou večera byl a zůstal Peťa.

Přichází Any. Hraju darebně drahé démony, a vykládám Nevinyral disk. To je takový super artefakt, který ničí všechny artefakty, enchantmenty a příšery. Používal jsem tuto kartičku jako Damoklův meč a strašáka proti ostatním, a myslel si, že je to odradí od útoku na mně, jelikož můžu tento decimační dělobuch kdykoliv odpálit. Any například přestal cokoliv posílat do hry, což byl prozíravý tah. Jenže o kolo později na mně někdo chce zaútočit, a disk odpaluji, takže všechno příšerové smetí jde ze stolu, a s ním se poroučejí i artefakty a enchantmenty.  Pijer chce být papežštější než papež, a tak si pro sichra ničí i všechny landy, čehož si dlouho nikdo ani nevšimne.

Peťa prudí mně, já jeho, tak se nakonec usneseme, že spolu uzavřeme dohodu. Stigma ze zrady Pavla již evidentně vyčpělo, ale že bych byl z dohody nějak nadšený, se říci nedá, ale o tom až později. Pijer vytáhne příšeru, která ničí vše, co by do něj chtělo útočit. Mám možnost to krásně zrušit, ale Any mi to podělá, protože nechce, abych měl na stole něco takhle silného. O pár kol později je Any v totožné pozici, ale zase mu to kazím já. Oběma nám jde o společný cíl, a oba si vzájemně okopáváme kotníky a hážeme pod nohy klacky, abychom ho nedosáhli.

Any alespoň ze hry vyrube Toma, Peťa mu však oplácí stejnou mincí. Zůstáváme tři. Nejsem si stoprocentně jistý, ale žil jsem v tom, že Peťa mi slíbil, že do mně nebude útočit, dokud nezůstaneme ve hře sami dva. To je krása, říkám si. Nechám Peťu, ať dorazí Pijera, vytáhnu si z hrobu démona, co po svém příchodu zničí všechny nečerné bytosti a zase vyhraju. Jenže Peťa spolu s útokem na Pijera posílá i jeden na mně, a rozmrzele sleduji, jak mě vyřazuje ze hry. Nevím, jak přesně slovo od slova byla ta dohoda, ale pokud tam skutečně bylo „ rozjebeme se až ty a já budeme last men standing“ tak to bylo flagrantní porušení této dohody, nicméně nikoliv porušení pravidel. Příště si musím dávat pozor, jak co přesně s kým uzavírám, moje chyba.  Navrch Peťa si zasloužil vyhrát už za minule, o tom nevede se sporu.  

Přichází Buríto a hrajeme premiérově tento večer v počtu šesti kusů.  Pijer zkouší (rovněž premiérově) svůj krysí balík, a není to vůbec špatné – malí hlodavci velice rychle zamoří bitevní pole a prudí. Já hraju veverky a s Pijerem uzavíráme tajnou hlodavčí alianci. Pumpuji nezbedné veverušky přes Door of Destinies a říkám Burítovi, že na něj nebudu útočit, když mi ten artefakt nezničí. Buríto se však stává obětí ostatních hráčů a jako parting gift mi samozřejmě odpálí ten důležitý artefakt, takže 9/9 veverky  potupně splasknou zpátky na 1/1, čímž mě královsky nasere. Tom Peťovi nezapomněl, jak ho epicky vyšplouchl v jedné z předchozích her a tentokráte nic neponechává náhodě. Any taky končí, zbýváme my dva s Pijerem a Tom. Pijer posílá mračna hladových krys na Toma a ubírá mu spousty životů, ale Tom má lifelink a rychle si zaceluje rány a doráží krysího krále Pijera. Podniknu poslední zoufalý útok namistrovanými veverkami, ale když slyším „ok tohle blokuju tímhle a přidávám si deset životů“ tak je jasné, že je dobojováno a Tom vítězí. Zatímco s Pijerem žereme, Tom s Peťou poráží Anyho a Buríta.

Do předposlední hry si beru Shadowy jenom proto, abych s nimi mohl šikanovat proradného Buríta. Pijer mi kolegiálně s Burítovou demontáží pomáhá, a dobrá věc se nakonec daří, když Buríto zaklepe papučema. Žízním po tom, abych tomu proklatci mohl zasadit poslední ránu právě já, takže slibuji Tomovi oběd v Il Giardinu, když na něj nebude útočit. Jenže mezi Tomem a mnou hraje ještě Peťa, který Buríta vysvobozuje z jeho mizérie. Strašná dohoda – projel jsem oběd a ještě ani nedoklepal toho Buríta, kvůli kterému jsem to celé dělal. To už byla druhá debilní smlouva, co jsem ten den uzavřel, asi skvrny na slunci nebo co.

Zatímco ostatní ještě dlouho hrají, svádíme s Pijerem blitzkrieg rychlých balíčků: jeho rakdos magoři proti mým goblinům a rozcházíme se smírně 1:1

Do poslední hry si beru reanimační černý balíček, se kterým jsem na několika předchozích kartičkách zaznamenal překvapivé úspěchy. Nahážu do hřbitova trýznitelský triumvirát malíře, olihně a Iony. Nejdřív vytáhnu malíře a oliheň. Všichni si vrátí všechny bytosti do ruky, too bad! Peťa sice stihne zabít oliheň a zruší globální klatbu, která nepovoluje vykládání jakýchkoliv příšer, ale popravdě mel zničit spíše malíře, jelikož reanimuji anděla, a jestli ostatní předtím nemohli vykládat příšery, teď už nemůžou zahrát vůbec nic kromě landů a rozmrzele si pakují kartičky, zatímco připojuji třetí vítězství k dvěma prvním a dvěma druhým místům. Propadl jsem jen se Shadowy, ale to mi nevadí, protože ti stejně posloužili jako instrument of vengeance.Pijer s Burítem odchází, zatímco já s Anym hrajeme 2v2 proti Peťovi a Tomovi. První hru si vezmu gobliny a Any je prudí s bílým enchantmentem co tapuje jejich příšery v kole, kdy přijdou do hry. No strašně je rozjezdíme a ještě si z nich tropíme žerty.  V druhé hře nám to však vracejí i s úroky, kdy Tom hraje otravný discardovací balíček. Já mám tentokrát gryfy, ale co je mi to platný, když cokoliv co má nějakou cenu musím zahodit, obětovat, nebo je mi to zničeno. I zde se tedy rozcházíme smírně 1:1. Razím domů, zatímco Any triumfuje proti Peťovi a Tomovi v malém free for all, jak se dodatečně od něj dozvídám.

Dobrý kartičky! Strašný minely jsem teda dělal v těch dohodách, ale alespoň jsem získal zkušenost a příště si snad povedu lépe. Velké uznání patří Peťovi, který předvedl comeback of the month.

Viděl bych to ještě na jedny kartičky před turnajem, a pak 30.3 bude velká událost, první turnaj karťušenkářů. Máme účastníky, máme ceny, máme organizaci, to se máme!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *