Herní recenze: Assassin’s Creed: Odyssey – Legacy of the First Blade & The Fate of Atlantis

Zdar čuníci,

Jelikož jsem o víkendu dohrál poslední část posledního DLC k AC: Odyssey, chtěl bych, podobně jako jsem to udělal u egyptského Assassina tady a tady, napsat nějaké povídání o tom, jak se povedly tyto přídavky k původní Odyssey, jež se odehrává v prostředí starověkého Řecka, které je mi velice blízké.

Tentokrát to textově obsáhnu v jednom článku, není třeba to zbytečně roztahovat do dvou. Úvodem bych chtěl pochválit tvůrce této hry, která vyšla v říjnu minulého roku, že až do dnešních dnů se o tu hru starají. Vycházejí pořád nějaké patche, nové questy, předměty, achievementy a právě tato dvě zmíněná DLC. Tohle cením, spousta herních studií vyprdne hru a následně po nás potopa. Pojďme si nyní rozebrat ta DLC.

Začnu tím prvním, který byl rozdělen do třech kapitol. Tyto kapitoly vycházely asi měsíc a půl od sebe. Nebylo to tak dobré, abych si koupil trhací kalendář a nedočkavě odtrhával den za dnem, a tetelil se blahem v momentě instalace, nicméně nebylo to ani tak zlé, abych to ignoroval a nezahrál si to, protože původní řecká rubačka s mordýřkou Kassandrou v hlavní roli (můžete hrát i za ogárka, ale ruku na srdce – kdo by chtěl hrát za ogárka?) mne bavila.

Legacy of the first blade

Tak se jmenuje první datadisk, a je to o tom, že Kassandra už není jedinej kohout na smetišti, ale do rajónu přibyl novej zabiják, kterej má navíc tu super cool vystřelovací čepel, a na to se Kassandra s nějakým zlomeným kopím dědečka Leonidase nechytá, to je jasný. Naštěstí není proti vám, právě naopak. Je to perskej dědula Darius a protože ví, jak moc vám chybělo kuchání kultovních kumštýřů, přivezl s sebou do Řecka NOVEJ kult perskejch tajných agentů a jejich leštičů klik, jak skvěle neoriginální hrozba!Pokud jste někdo hráli toho egyptskýho Assassina, (kde taky hubíte kult) tak ano, je to přesně ten stejný kult, Order of Ancients. Darius se chlubí, že to byl on, kdo picnul Xerxese, jenže místo toho, aby se Persie vzchopila, tak si tam dosadila jinýho tyrana, a Darius se rozhádal se svým největším kámošem Amorgesem, a ten pak založil novej kult, se kterým chce využít řeckého bezvládí, chaosu, a trochu si z Řecka odkrojit. Jenže Darius je kazisvět, spojí se s Kassandrou, a společně začnou tento nový kult brzdit v rozletu.

Děj se odehrává na původní řecké mapě, občas prostě na místě, kde dřív byli Athéňané nebo zástupci Sparty, nyní potkáte Peršany. Celkovej příběh… nevím no, obrázek níže to vystihuje asi nejlépe. Dokud nezjistíte jednu zásadní věc, tak se to dá takhle brát. Jenže v momentě, kdy k tomu dojde, už to moc neplatí, ale k tomu se dostanu. Co mně tam ale fakt točilo, a za co bych tomu naprosto bez diskuzí udělil pokakanýho bludišťáka, je prvek, který je bohužel v této sérii takovým průvodním jevem. AC si trochu hraje na Witchera, a dává vám možnost prostřednictvím dialogů a činů ovlivnit celkový příběh. Jenže na rozdíl od zmiňovaného Witchera, kde vaše akce mají skutečný smysl a reálně ovlivňují děj a ostatní postavy, tady je úplně jedno jak se zachováte a co řeknete, bo to dycky dopadne tak, jak si přáli ti pazgřivci, kteří vymýšleli tuhle hru. Hele, dobrý. Já si na to už zvykl. Ale zrovna tady v tom datadisku se stalo něco, co jsem prostě nepřekousl.

Víte, Darius má syna jménem Natakas. Je to takový uzený zarostlý budižkničemu, který se vůbec nepotatil. Zatímco Darius je muž činu a krájí proradné Peršany hlava nehlava, jeho synátor je přecitlivělá pacifistická bačkora, pořád kňourá, že násilí není řešení a celkově je úplně k ničemu.

Jenže víte co, lidi, kteří jsou nejvíc k ničemu, se nejraději rozmnožují, asi aby předali své zbytečné geny dál, a tak si tento smrdutý Peršan brousí (nejen) zuby na mezinárodní kopulaci s naší řeckou superstar. Samozřejmě, že existují dialogové možnosti, jak tomuto obšourníku nasadit efektivní cockblock a na konci druhé epizody ho vypakovat i s tatíkem na loďku, s tím, že žádná muchlovačka nebude, a ať si svoji všivou perskou klobásu nacpe za klobouk, bo Kassandra se s podřadnejma plebama nespouští!Jenže i když zvolíte tuhle možnost a pošlete ho ke všem čertům, objeví se o pět minut později na vašem prahu s lahví vína a hláškou „Vím, že bych ti chyběl“ (Ne! Nechyběl! NECHYBĚL!) a přestože se tomu jako hráč zuby nehty celou dobu bráníte, stejně s vaší postavou na konci druhé epizody tohoto přídavku vykoná soulož, jaká hanebnost! A teď to úplně nejhorší: Kassandra má dítě! Já jsem rozhodně v této hře (ani v žádné jiné) dítě mít nechtěl, celou dobu jsem se tomu perskému ťulpasovi úporně bránil, a výsledkem je dítě. Strašnej scenář, skutečně!

Samozřejmě Amorges a jeho cult boys dítě unesou a Natakase zabijí. Výsledkem je to, že Kassandra běhá po Řecku a ryčí s přehnaným afektem: WHEEEREEE IS MYYYY SOOON?? GIIIVE MEEE BAAACK MYYY SOOON OR I WILL KILL YOUUUU AAAALL!!!  Opět těžkej bullshit, nemožnost volby. Já bych jim toho syna klidně nechal, co je mi po něm, ať si ho užijou – živit ho budou muset, šatit taky, vyměňovat pleny, dobře jim tak, chtěli ho, tak ho mají! Aleee ne, prostě musíte jít a zachránit ho. Těžká lamárna.

Takže synka zachráníte, a předáte ho zpátky Dariusovi, který ho vychovává jako Assassina, a ten synek je vlastně (jak se dozvíte v krátké animaci) budoucí dědeček Ayi, manželky Bayeka, a vlastně to tímto navazuje na AC: Origins a Bayekovo egyptské dobrodružství.  Kassandra vyrvala svoje dítě ze spárů jednoho Peršana, aby ho dala jinému Peršanovi, well done, i když kdo jsem já, abych si stěžoval, já jsem žádný dítě nechtěl od samého začátku, tak jsem byl alespoň rád, že jsem se ho zbavil. No, a tím končí Legacy of first blade. Zaplaťpánbůh!

Fate of Atlantis

Druhý přídavek se odehrává ve třech zbrusu nových lokacích – Elysiu, Podsvětí a Atlantidě.  Každá lokace je dobře vytvořená, zajímavá a originální. Jsou zde noví nepřátelé, silnější a schopnější než v pozemském Řecku a můžete si vylepšit některé vaše schopnosti, které pak dělají trochu něco jiného, a mezi těmito módy můžete přepínat. Vývojáři chytře zacílili na méně používané schopnosti, a ty byly vylepšeny, aby se staly konkurenceschopnými, což považuji za výborný nápad.Bohužel, to co druhý datadisk vylepšil na hratelnosti, to pohamtal na příběhové lince. Ano, už zase. Říkal jsem si, že narození dítěte nasadilo laťku kokotské zhůvěřilosti tak vysoko, že to těžko něco překoná, jenže v momentě, kdy se hned po úvodní misi objevuje opět na scéně těžkotonážní Mery (jak ji říká Danda) tak tyhle naděje vzaly rychle za své.

Abych vás uvedl do děje: Bohužel tyhle hry mají jeden zásadní a zcela zbytečný neduh. Jsou všechny hezky zasazeny do nějakého zajímavého prostředí (antické Řecko, starověký Egypt, Velká francouzská revoluce, viktoriánská Anglie apod.) Hlavním hrdinou je vždy někdo z té doby a toho prostředí, ale bohužel celé je to v podstatě simulace vzpomínek toho dotyčného, která probíhá přes Animus, což je taková rakev, do které si někdo lehne a prožívá tyhle doby dávno minulé.  No a v případě Egypta i Řecka je to právě tahle nesympatická kravka, ke které si nevytvoříte naprosto žádný vztah a jakýkoliv prostor, který jí byl v této hře přidělen, vám přijde jako nadbytečný nesmysl. Nesnášel jsem z duše jakékoliv prostřihy do „současnosti“ a kdykoliv kdy Mery otevřela kušnu, tak jsem ty dialogy zhnuseně přeskakoval, což je něco, co dělám naprosto výjímečně. Nekupuju si přece hru kvůli tomu, abych potom ignoroval její příběh. Jenže tahleta „budoucí“ příběhová linie je něco tak zbytečného, tak iritujícího, tak frustrujícího, že jsem to dycky rychle odklikal, nebo to nechal běžet, a odešel si udělat večeři, hlavně ať to tam není, až se vrátím. Bohužel, tato husa dostala ve finálním přídavku víc prostoru, než v původní hře, a to byla velká, velká chyba, kterou hodnotím palcem dolů na všech čtyřech končetinách. Přitom ten zbytek není udělaný vůbec zle, v každé rovině jsou nějací bohové nebo staří známí a ten příběh je určitě lepší než to s Peršanem, co přišel na šuk. Samozřejmě, že je úplně jedno, jestli např. Persefoně v prvním dějství  celou dobu pomáháte, nebo se spolčíte proti ní s Hekaté a Adonisem, protože na konci vás stejně shodí do propasti, na jejímž dně je Cerberos, strážce podsvětí. To už je takové komické – na, tady si můžeš vybrat, co tvoje postava udělá! Jo počkej… naprosto nic to ale neovlivní.

Hele, tohle bych přežil. Jakmile mě nikdo neheveruje do plození virtuálních fakanů, dokážu s tím žít. Nicméně neustálé prostřihy na těžkotonážní Mery je něco, co mi vařilo krev v žilách. Kdy si tahle série konečně přestane dávat góly do vlastní branky? Vždyť tuhle shit show každý, koho jsem se ptal, sveřepě nenávidí!Nevím, fakt nevím. Tohle nejde hodnotit „not great, not terrible.“ Protože některé věci byly great, a jiné… really terrible. Navzdory tomu mně to stále bavilo hrát, nedělal jsem to z nějaké povinnosti, že to musím teda dohrát, když jsem si koupil Season pass, a mám to teda zadarmo. Ne. Když mně hra nebaví, prostě jí nehraju. Tohle mně bavilo, oba dva ty datadisky. Zvláště ten druhý měl nové mechaniky i protivníky, což bylo super. Bohužel hru hodnotím jako celek, a hodnocení je asi takovéto:

Legacy of the First blade: Pokud vás bavilo hubit kultisty, tady si to zopáknete. Tři nové schopnosti, jinak všechno při starým. Příběh je slušnej do doby, než vás Peršan napustí, s čímž nejde nic dělat. Od té doby je to bullshit, co to celé zadupal zpět do ryzího průměru: 5/10.

Fate of Atlantis: Nové mapy, postavy, protivníci, zajímavé schopnosti… je to super do doby, než se tam objeví (a dále konstantně objevuje) ta zpropadená Mery ze současnosti a banda jejích kámošů, kteří vám budou naprosto lhostejní zrovna tak. Kdyby tam nedali tuhle blbost, mohl jsem tomu dát lepší hodnocení než je 6/10. Takhle bohužel. Mery, všem jsi to posrala, že se nestydíš.

Pokud jste fanoušek starověkého Řecka a bavila vás původní hra, ze které to vychází, tak tohle bude taky si myslím. Pokud jste si koupili Season pass (tzn hra stojí víc, ale jakýkoliv dodatek k ní je zdarma, pokud nejste banda židů z Bandai Namco, kteří do Tekkena udělali Season pass 2 a 3) tak to budete mít zadarmo a zadarmo je to dobrý. Popravdě nevím, kolik to jinak stojí a těžko přesvědčím někoho, kdo není takový fanda a nemá Season Pass, aby do těch přídavků investoval.

Zvláště, když jsem jim dal 5, resp. 6 z 10. Ale takhle jsem to vnímal. Rození dětí a těžkotonážní Mery prostě do hry nepatří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *