Růže lásky a její trny – XV. Žádné a všem

Tohle bylo v takovém zajímavém období, kdy mě velice bavilo vídat se s ženami, zvát je na večeře a povídat si s nimi. Ženy byly povětšinou zmateny, když zjistily, že jsem za ně zatáhl útratu. Byly pak ještě zmatenější, když jsem po nich nepožadoval jakoukoliv protislužbu, ani se nekýbloval do jejich obydlí.


 

Žádné a všem

 

Třikrát do měsíce změníš barvu vlasů
Někdy zcela, jindy jenom odstíny
Omluvně se usmíváš, že nemáš tolik času
Krátce jsi na světle, déle a raději pak ve stínu

Jsi krásná Afrodita říznutá Persefonou
dvojitá bohyně lásky a smrti
Máš výhled na jeviště, žel žádný za oponu
Kde herec shodí kostým, jenž ho tolik drtil

Chybou je myslet si, že tohle celé je o Tobě
Jak by také mohlo, když tak ráda měníš masky
Nikdy dlouho neprodléváš v jediné podobě
Jsi adoptivní dcerou pyšné matky lásky

Tvůj úsměv září jak brilianty ve vodě
Je jedno, jaký obličej jej zrovna nosí
Za Tvou přítomnost lze vděčit jen náhodě
Která jednou za čas na kolenou štěstí prosí

Třikrát do měsíce změníš fotku na občance
Lak na nehty, řetízek i pár náušnic
Učím se kroky do vždy jiného tance
Jak nepodlehnout se však učím ponejvíc

 

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa