Růže lásky a její trny – XVIII. Kometa

Tuhle mám docela rád. Kdyby lidská krása byla matkou, Ty bys byla její dcerou, sakra, existuje vůbec nějaká větší lichotka? I dont think so!


 

Kometa

Ta zvláštní směsice modré a zelené

Čistá, jak řeka Rubikon u svého pramene

Kde Julius Caesar nohy smočil

Tak na mne působí Tvé oči

 

Zkus vyhrát boj se svojí nedůvěrou

Kdyby lidská krása byla matkou

Ty bys byla její dcerou

A já mám na chvilinku krátkou

 

Možnost sledovat, jak vstáváš

Opřen o dveře, rukou křečovitě futra svírám

Víš, že bereš mi moje práva?

Nemohu mluvit, dýchat, pouze zírám

 

Jako ateista, kterého se nikdy netkla víra

Náhle věřím, že Tvůj půvab není zdejší

Jsi kometou, jež obletěla světy vnější

Pak se nebesa roztrhla a vznikla díra

 

Kterou jsi sem k nám propadla

Unavená už jsi asi byla

Míjejíc ptáky, hmyz a letadla

Jsem rád, že má postel se Ti zalíbila

 

 

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa