Těpic čuníci,

To to trvalo, co? Přiznám se, že po kanonádě irských článků s doprovodnou palbou několika recenzí na hry jsem se literárně vyšťavil, je podzim, jsem líný. Nicméně Tom by mi jistě trpce vyčetl, na co se dřel s těma fotkama, když je teď není kam dát. Taky bych neměl co poslat do Rytíře, kterej nám dal na tuhle parádu sponzoring, to by byla vostuda. Tak jsem se hecnul, a teď budu terorizovat všechny participanty, na které mám sociální dosah (což jsou všichni až na jednoho, haha) aby si to přečetli, kór když se tam o vás mluví, žejo.

Díky Tomovi tyhle turnaje jsou rok od roku stále více automatizované. Máme celou brožuru o tom, co všechno je třeba objednat, koupit, vytisknout a připravit, že se ta organizace tak nějak dělá sama. Tentokrát se rozhodneme jít cestou nákupu hodnotných karet na úkor různých píčovinek jako v minulých turnajích (karty s vašimi obličeji, keramické žetony v koženém měšci, a balíček různých tokenů).

Myslím, že to bylo rozhodnutí správným směrem. Tím nechci říct, že jsme nadobro poslali k ledu předchozí varianty, ale chtěli jsme něco, co bude hodnotné pro všechny – když to nebudou chtít, alespoň to mohou dobře zpeněžit. Za tímto účelem kupujeme booster box Modern Horizons II což je za poslední dva roky určitě nejlepší sada v poměru cena/výkon.Další pozitivním vylepšením je nově zavedené pravidlo, že každý účastník si odnese minimálně jeden booster. Nechtěli jsme opakovat lapálii minulého turnaje, kdy nám dobrácká Vanda přispěla Palackýho na sponzoring, čtyři stovky startovný, a odnesla si za to několik tokenů a hodně bídy, kterou ji naložili ostatní soupeři. Je dost možné, že tento fakt podpořil její rozhodnutí nezúčastnit se letošního turnaje, a tím jsme opuchli o ženský element, což je věčná škoda.

Nicméně i přes její absenci opět štědře podpořila náš turnaj a v roli divačky přišla fandit letošním participantům. Rovněž Peťa s Esarasem poslali sponzorský dar, a hlavně díky nim jsme mohli koupit ten zmiňovaný Booster box. Také děkujeme Černému Rytíři, který nám nezištně věnoval několik boosterů z různých edic, a my je použili jako ceny za doprovodné soutěže.

Složení účastníků bylo jiné, než předchozí roky. Po třech účastích už se nechtělo Anymu, Mitko se nabídl jako náhradník poslední záchrany, kdybychom fakt nesehnali nikoho jiného, a Vanda si svoji účast dodatečně rozmyslela.

Chtěli jsme zlanařit Pijera, který nejdřív řekl, že to musí vědět dva měsíce dopředu, aby si nahlásil volno v práci. S tímto požadavkem jsme mu vyhověli, aby nám měsíc před startem napsal, že z důvodu zdravotních komplikací účast ruší. Pochopil bych, kdyby napsal: „Hele nevím, jak mi bude za měsíc, ale přihlásil jsem se, přijít chci, ale raději mějte po ruce náhradníka, kdyby mi bylo šoufl.“ To by byl rozumný přístup člověka, který svoji účast myslel vážně. Mimochodem v den turnaje mi psal, že je v práci, což je takový poslední dílek do mozaiky s názvem „Pijerův zájem o tento turnaj.“  Takže jsme poučeni a už vím i já, který na to konto prohrál pár sázek, že dříve uvidím Pijerovy colombovské dual landy než Pijera na našem turnaji. No dobře, neuvidím nikdy ani jedno.

Museli jsme tedy sáhnout po nových tvářích. Podařilo se mi ukecat Toma s Martinem od nás z práce, a Martin ještě přibalil Láďu, který s námi hraje Commandera. Ono tedy všichni jsou hlavně Commander hráči, ale speciálně kvůli našemu turnaji si udělali i Legacy balíky, to cením. Esaras, Peťa, Burito, Pavel a Kamil jsou stálice předchozích turnajů, a Kamil vzal svoje dva kamarády – Matěje, který s námi občas hraje oba formáty a byl účastníkem minulého turnaje, a Druhého Pavla, kterého drtivá většina participantů viděla poprvé.Naplnili jsme tedy kapacitu na deset lidí a myslím, že to je maximum možného. Těch aspektů tam bude víc, ale za sebe řeknu, že pokud z toho chcete mít aspoň trochu kloudný vypravování, tak když sleduji hru jednoho páru, ostatní čtyři dvojice mi unikají. Některé hry byly rychlejší než obsazení Nizozemí Wehrmachtem v roce 1940, jiné se vlekly jako Okamurův projev ve sněmovně. Kolikrát se stalo, že jsem přišel k nějakému stolu, a tam už se míchaly karťuše na druhý kolo. Nebude to tedy nijak podrobný dech beroucí popis napjatě zaznamenávající adrenalinovou hru dvou vyrovnaných soků kolo po kole, ale spíše obecné shrnutí, vypolstrované zajímavými momenty, pokud jsem takové zaznamenal. Kompozici jednotlivých balíků a hodnocení hráčů (striktně subjektivní) se budu ve větším detailu věnovat v závěrečném hodnocení.

Kromě turnaje samotného jsme si připravili obligátní řadu miniher: Soutěž o nejlepší název balíčku, hlasovačku o nejlepší/nejzábavnější/nejzajímavější nepostupující balík, ogárci mohli tipovat, kdo se dostane do TOP4 a jaké bude pořadí, měli jsme cenu pro nejlepšího nováčka i cenu rozhodčích, která neměla předem určená pravidla pro její vydání.

Scházíme se tedy v Záležitosti v jednu hodinu po poledni. Čuníci si prohlasovali, že chtějí, aby základní část měla nově 4 kola, tedy tomu musíme přizpůsobit start. Drahnou dobu jsem tam sám s Tomem Bartákem, protože Tom – organizátor a hlavní mastermind téhle srandy žehrá na nespolehlivost veřejné dopravy o víkendu, ale to je jako házet perly sviním. Postupně se trousí účastníci a tak kontrolujeme decklisty a vybíráme vstupné.

Náš Pavlík přijde v masce a kostýmu zlotřilého výběrčího daní, jelikož jeho balíkem je obávaný archetyp „Death&Taxes“ ale masku po chvíli odkládá, leč je v ní kurevské horko. Nicméně slibuje, že jakmile narazí na soupeře, jenž mu bude ztrpčovat život, zlá maska půjde znovu na obličej. V masce mimochodem rozbrečel nějaké čúráče v MHD po cestě na turnaj, takže plusový boďasy hned ze startu, Pavle!Bohužel pro naše nekalé rejdy se nám tentokrát nepodařilo uzmout zadní místnost jako minulý rok, a tak jsme v Záležitosti rozprsklí na několika malých stolcích v chodbě a velitelské stanoviště spolu s dalšími dvěma fleky v bočním salonku. Všichni dorazí včas, a jediné „drama“, které řešíme, je nějaký Buritův chybějící goblin, na jehož místo naverboval goblina jiného, leč jej nezapsal. Pokud všechny naše problémy budou podobného ranku, bude to organizačně triviální turnaj.

Před úvodní losovačkou prvního kola si všichni participanti vsadí na to, kdo postoupí do TOP4, a jak se v ní umístí. Tohle je vyloženě salva výstřelů naslepo, jelikož někdo nezná třetinu hracího pole, jiný polovinu, další téměř nikoho. Mezi bažanty se rychle rozkřikne, že Esaras minulý turnaj převálcoval a pak nás furiantsky oškubal i o zlatej pohár, a majorita účastníků ho zahrne hlasy. Někdo vsází na neotřelé tváře a premiérový účastník Pavel č. 2 se sám diví, kolik hlasů posbíral.

Krátce po druhé hodině odpolední proběhne focení celé skupinky a premiérová rozřazovací losovačka. Nikdo nechce do prvního kola Esarase, ale někdo jej dostat musí. Černý Petr Michal nakonec padne na nováčka Toma Bartáka.

1. Kolo: Esaras – Tom

Esaras má suverénně nejdražší balík celého turnaje. Pět starých duálních landů, playset nejlepšího counterspellu na světě –Force of Will, dva Wastelandy, Karakas, kvintet Fetchlandů… jenom těchto pár karet co jsem vyjmenoval, je dražší než cokoliv, co tam přinesli jeho soupeři ve svých 60 kartách. Jeho balíček se jmenoval Let me Boo you, a byl založen na tom, že má odpověď na všechno, potom vyloží Planeswalkera Minsc & a Boo, což je takový plešoun s křečkem ze hry Baldurs Gate, kterou jsem taky nikdy nehrál, a nasraný hlodavec následně upižlá bezmocného soka.

Tom měl budget – friendly gobliny s černou. Sice nejsem a nikdy jsem nebyl fanoušek černé v goblinech, nicméně ti jeho měli hlavu a patu. Velice agresivní balíček s několika stabilními wincony, hrál jsem proti němu týden před turnajem asi 30 her a chytal se jen s merfolky a trochu s mými vlastními premodernovými gobliny, zbytek mých neturnajových neduelových balíčků si namazal na chleba. Jeho Sewer Goblin Artillery byla určitě síla, se kterou bylo nutno počítat.

Pokud Tom byl nenadšen výběrem úvodního protivníka, o Esarasovi to platilo tuplovaně. Gobliny nemá rád stejně sveřepě jako cikány, a jsou to pro něj koneckonců takoví „cikáni Magicu“ Tato jeho ardentní neláska k tomuto kmeni datuje se již do jeho počátků s touto hrou, kdy jeho četné konfrontace a prohry s přemnoženými zelenými hrdlořezy zrodily dnes již legendární ublíženou větičku: „To by se v Heartstonu nestalo.“

Úvodní hra napoví, že to se svým odvěkým nepřítelem nebude mít vůbec snadné. Esaras dává mulligan (pro nemagikáře: není spokojen se svými úvodními sedmi kartami, vezme jiných sedm, ale jednu musí vrátit zpět do balíčku. Pokud tento proces opakuje, vždy se vrací o kartu víc) což proti goblinům je solidní startovní nevýhoda. Tom vyloží Goblin Lackeyho, což je jednoznačně nejlepší jednomanový goblin, schopný za projetí soupeře vytáhnout jakéhokoliv goblina z ruky do hry. Lackey sice dostává instantní swordy a putuje za K.H. Borovským do exilu, nicméně Tom se nevzdává a položí Mogg Warmarshala a Goblin Piledrivera, což je pro změnu nejlepší dvoumanový goblin, který se posiluje do útoku za každého jiného útočícího goblina a jeho protekce proti modré je otravnější než návštěva Jehovistů o víkendu.

Esaras seznává, že karťušenkový bůh zlotřile kope za opoziční mančaft a se slovy: „pojďme to ukončit, ať je více času na další hry“ úvodní match vzdává.

Druhá hra se nese v opačném gardu, nicméně dlužno říci, že Tom se z obávaného gobliního náčelníka pružně přeměnil v architekta horských masivů, a skládá jednu Mountainu vedle druhé, zatímco všichni usmolení pacholci jsou zalezlí v norách a do potyčky se jim tuze nechce. Tom se snaží, seč může, ale Esaras bez velké námahy vyrovnává hru.

Rozhodující střetnutí je ale opět pod taktovkou polního maršála té slaboduché sebranky surových skřetů. Zelenáči si odpočali, a nyní se hrnou do bitevní vřavy, jako kdyby se tam rozdávalo něco zadarmo. Spousta z nich tedy dostane Esarasův Supreme Verdict, který je vaporizuje na onen svět, ale Tom je už tak rozjetý že ani tento klacek pod nohy jej nezastaví v rozletu a jeho poskoci s gustem utlučou Esarase čepicema. Ten nicméně porážku od svojí odvěké arci Nemesis přijímá s grácií. Esaras – Tom 1:2

1. Kolo: Martin – Náš Pavel

Duel dvou víceméně kontrolních balíků. Martin přinesl legendárního modro černého Psychatoga, což byl mimochodem Tomův první turnajový balíček ještě na střední škole, tedy bylo jasné, kdo byl fanouškem č.1. Martin rovněž disponoval trojicí Force of Will, kvartetem Dark Confidantů, různými lízačkami, rušením, ničením příšer… Jeho záměr byl neutralizovat oponenta a zahodit co nejvíc karet do gebiče, potom vytáhnout Atoga a v jednom kole bezzubého protivníka sestřelit jak pouťového medvěda na špejli. Název jeho balíku byl vtipný a trefný zároveň – Ještěrka na útěku. Rozhodně patřil k těm lepším, co byli k vidění.Pavel přinesl již zmiňovaný Death&Taxes, na pilotáž jeden z nejtěžších balíčků vůbec. Kromě Toma Bartáka byl Pavel jediný, s kým jsem před turnajem testoval. Merfolci ho vyšplouchli, vše ostatní mi spolehlivě rozbil. Všiml jsem si, že s tím balíčkem hraje o poznání lépe, než před pár měsíci, kdy si ho pořídil. Jmenoval se „Faktura po splatnosti“ a byl podobně vlezlý a úporný. Nějaké landy zničil, jiné potapoval, hrál hodně přes protekce vlastním příšerám a silné equipmenty, které si vyhledával konkrétními bytostmi. Jeho lady love celého balíku byla Thalia – hot bloňdatá čuba, která zdražuje všechna non-creature kouzla.

Úvodní hra se ani za hru moc považovat nedá. Martinovi sice přišel fetchland, ale to bylo z těch lepších karet tak nějak všechno. Nic kloudného neměl a rychle prohrává. Ve druhé hře se mu konečně podaří vytáhnout stěžejního Atoga, ale Pavel je na něj připraven a Atog záhy zakokrhá. Pavlův zlotřilý Rishadan port navíc Martinovi opakovaně tapuje důležité landy, a v kombinaci s tím, že i ve druhé hře je Martin silný jako perníkový husar, Pavel poměrně hladce vyhrává i tento duel. Martin – Náš Pavel 0:2.

1. Kolo: Kamil – Láďa

Souboj turnajového veterána, dvakrát stříbrného Kamila, který má turnajovou zkušenost i z Rytíře nebo Najády s random štrajchpudlíky, proti Láďovi, věrnému Martinově souputníku, který nejčastěji hraje Commandera s ním ve dvojici a někdy taky s námi ostatními, ale mám pocit, že tito dva se doposud vzájemně nepotkali.

Kamil do turnaje přihlásil svůj artefaktový balík, na který spousta soupeřů připravila svůj sideboard. Nevšiml jsem si, že by v něm byly nějaké zásadní změny oproti minulému klání. Poslední dva turnaje vynesly Kamila pokaždé do finále, kde zaujal předvedenou hrou, i svým furiantským YOLO stylem, kdy začíná hru bez landu, nebo se zásadní karetní nevýhodou a hláškou: „já mám dick po kolena“ a častokrát vyhraje. Kamil dorazil se šátkem kolem krku a bylo vidět, že mu není nejlépe, ale nehledal výmluvy, slovem si nepostěžoval, a prostě to hecnul. Smekám klóbrc.

Kverulantskou výtku mám pouze k názvu jeho balíku: „My getting wasted.“ Angličtinář ve mně zaplakal, protože ono to takhle nedává moc smysl – „Me getting wasted“ by smysl dávalo. Snažil jsem se najít, jestli to není nějaké ustálené slovní spojení, které mě třicet let míjelo, abych Kamilovi nekřivdil, ale nebyl jsem v tomto pátrání úspěšný.

Láďa dokázal, že je spíše Commander hráč už pouhou kompozicí svého balíčku. Zatímco formát Legacy často těží z toho, že každou kartu můžete zařadit 4x, Láďa zvolil jedenáct karet, které se rozhodl hrát pouze jednou, a dalších třináct karet ve dvou kopiích. Byl to takový trochu Commander v Legacy formátu. Název byl Romeo must die a cíl hry byl stejný, jako byl kdysi Peťův výherní balíček z druhého turnaje – Infect. Kašlat na životy a utopit soupeře v jedu. Když jsme den před turnajem s Tomem procházeli decklisty, oba jsme se shodli na tom, že Burito s Láďou si to pravděpodobně rozdají o poslední místo – bitva všech bitev, celebrovaná „rvačka kriplů“ Tato prognóza se nám nicméně nevyplnila.

Tyto hry jsem nesledoval nijak podrobně, jelikož byly všechny velice rychlé a jejich stěžejní momenty jsem probendil u jiných stolů. V té první hned zkraje Kamil vykládá tři artefakty zadarmo, následují další levné artefakty, Glimpse of Nature, který mu za každou vyloženou příšeru lízne kartu do konce kola a co jsem pochopil, je to jedna z nejlepších karet v tom balíčku. Travič Láďa se z oponenta stává pasivním divákem vlastní demise, která přichází vzápětí.

Čekali jsme podobný průběh i ve druhém kole, ale Kamilova artefaktová mašina se zadřela, což otevřelo příležitost pro Láďu, aby konečně ukázal, jak to umí s jedy. Láďa drapnul nabízenou příležitost za pačesy, Kamila drapnul za pačesy rovněž, a hlavu mu vymáchal v pestilenční lázni, obrazně řečeno, samozřejmě. První překvapení na světě, a vyrovnané skóre.

Třetí hra byla nicméně opět v režii artefaktového Kamila, který ji zahrál velice podobně jako tu úvodní, a po předchozím trápení v důsledku vypití jedové číše, si se svými artefakty bere vítězství zpět a stvrzuje roli favorita. Kamil – Láďa 2:1.

1. Kolo: Burito – Druhý Pavel

Burito na první turnaj přinesl gobliny, které jsem mu sestavil já, a s nimi vyhrál. (Nicméně nebiji se v prsa, power level balíků na prvním turnaji byl nuzný) Na druhý turnaj vítězný recept upravil. Přidal do balíku černou, a udělal z toho aztécké gobliny – Většina z nich se obětovala pro větší slávu medvědího boha Burizona a taky proto, aby se něco stalo. Nejčastěji se stalo to, že Burito prohrál. Celkem skončil předposlední. Třetí turnaj vynechal, a přeorientoval se na Commander. Tomovi škrobeně oznámil, že všechny Legacy balíčky rozpustil, což mu zlomilo srdce, protože pro Toma je Commander taková Magicová koprovka.

Nejdříve koketoval s myšlenkou, že vezme nějaký zelený balík, nakonec vzal obligátní gobliny, ale tu zelenou si nemohl odpustit, a vmontoval ji tam rovněž. Větší smysl by mělo dát hluchému lístek na koncert, než zelenou do goblinů, ale tomuto nešťastnému rozhodnutí se budu věnovat v závěrečném hodnocení balíků a jejich stvořitelů. Název: Bunch of Goblins walk into the bar… byl docela dobrej. Určitě o řády lepší, než ta prokletá zelená, a to tu barvu miluju!

Druhý Pavel byl chodící Enigma. Neznal jsem ani balíček, ani hráče. Mám pocit, že jsem s ním jednou kdysi hrál Commandera. Rozhodně však nebyl do počtu. Jeho balíček byl založený na tom, že ochotně pomáhal svému soupeři ve snižování vlastních životů, potom mu vykydal ze stolu, co se dalo, a nasypal tam příšery, které byly tím větší hrozbou, čím méně životů vlastnil jejich přivolávač. Měl to dobře vyvážené v poměru kontrola/ničení/lízání/příšery. Nevím, jestli chodí či chodil na nějaké turnaje, nevím o tom hráči nic, ale nebyl to žádný zelenáč, což ukázal velice záhy. Moc nemluvil, hodně přemýšlel, hrál trpělivě a precizně. Jeho balík se jmenoval „Na jednom to otočím“ a kolikrát to skutečně otočil, a s těmi životy byl k té proklamované jedničce opravdu blízko.

Burito vykládá Ignoble Hierarch, což je… ten zelený goblin, kvůli kterému zařadil zelenou. Asi. Dává černou, zelenou nebo červenou manu a má exalted – když útočí sám, dostane +1/1. Po aztéckých goblinech to tedy budou asi sólo goblini. Já nevím. Pavel rychle stabilizuje hru a postupně ji naprosto ovládne. Druhá hra trvá nelidsky dlouho.

Burito mění sólo gobliny na francouzské gobliny: Verdun edition. Zakope se, a čeká. Pavel má málo příšer, a chvíli mu trvá uklidit Buritovu vzpurnou soldatesku. Jedná se o nejdelší hru vůbec, všichni ostatní už mají první kolo dohráno, zatímco Burito stále zarputile bručí v zákopech a nechce se pohnout. Po přetahované na obě strany je Burito vyčouzen a prohrává i druhé střetnutí. Burito – druhý Pavel 0:2.

1. Kolo: Matěj – Peťa

Matěj byl minulý turnaj poprvé, a z této účasti odnesl si jedno důležité poznání: Pokud ostatní chtějí nosit nože tam, kde se bude střílet, on už tuhle chybu neudělá. On přinese plamenomet. Jeho balík byl modro – červený Delver, s kompletním kvartetem Force of Will, dvěma Volcanic Islandy, což je po Underground River nejdražší duální land…inu, Matěj se plácl přes kapsu. Delver je velice agresivní flipovací příšera a vše ostatní tam je pro to, aby mu to umetlo cestu. Teda takhle jsem to chápal já. Matějův název balíku „Not a standard legal deck“ byl o něco lepší než jeho předchozí „Rogues – Legacy“.

Jeho soupeř přinesl něco velice podobného, jako předchozí turnaj, kdy s tím vyboxoval bronz. Peťa se tedy opět rozhodl hrát magicový Solitaire. Nemá žádné landy, a žádné ani nepotřebuje. Operuje zásadně s tím, co mu napadá do hřbitova, ze kterého se to různě vrací. S Peťou jsem byl den předtím na pivu, kde mi řekl mimo jiné: Fakt bych chtěl dostat Delvera – můj balíček je chodící counter na Delvera.

Měl nicméně pravdu. Bylo úsměvné sledovat Matějův Wasteland – za normálních okolností velice silnou kartu – jak opuštěně lelkuje na bojišti, jelikož neexistuje žádný soupeřův land, který by mohl zničit. Pravda je taková, že velice málo lidí si připravilo sideboard na hřbitovní kejkle. Pokud si někdo vůbec vzpomněl na Peťův nenápadný dredge, usoudil, že určitě dvakrát nevstoupí do stejné řeky. Jelikož mu řeka vytopila dům, a s ním i spoustu karet (některé přinesl ukázat a trhalo mi to srdce, jak byly zkroucené) neměl čas, chuť ani peníze na stavbu něčeho nového, a vsadil na koně, který se v minulém dostihu dostal na bednu. Peťa si doma zapomenul dečku, tak jsem mu půjčil svoji s božskou Natálií. Název Kája Gott Revival patřil určitě k těm lepším, co byly k vidění.

Peťa nekecal a obě hry měly velice podobný průběh. Peťovi bylo docela jedno, co hraje Matěj, hrál si tam se svým hřbitovem, občas počastoval bezradného Matěje nějakým vyslancem temnot a postupně ho utahal. Toto se opakovalo druhou hru v bleděmodrým. Pokud se soupeři nepovedlo odpálit mu celé pohřebiště ve vhodnou chvíli, většinou už jen čekal, až mistr hrobař přidá i jeho vlastní chladnoucí mrtvolu do společnosti ostatních umrlců. Matěj – Peťa 0:2Blahořečím všem přítomným, jelikož se mezi námi nenachází toliko jediný mrzký kuřák, který by sám sebe přibližoval hrobu, ale naopak nás ostatní oddaloval od kýženého postupu v tomto turnaji. Skvělá práce! Můžeme tedy rovnou přistoupiti k losování druhého kola, které bude zásadně ovlivněno resultátem kola předchozího.

2. Kolo: Esaras – Kamil

Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře… zatímco na předchozím turnaji svedli Ese s Kamilem litou řežbu o zlatou placku, nyní se setkávají ve druhém kole po úvodní prohře, která se jim oběma nevyhnula. Kamil začíná bez karty, kterou sežral Mulligan, a bez landu. Nenechává se však vyvést z dobrého rozmaru. Kdyby neměl hadr na krku, určitě už by požitkářsky srkal Diplomatico. Nyní však nemá ani Diplomatico, ani dobrou vyhlídku do nejbližší budoucnosti. Ese se toho snaží využít hláškou „pojďme dělat vědu“ ale přestože Kamil nemá land, Ese z toho nedokáže vytěžit nic zásadního, naopak postupně pouze odvrací svoji smrt, a i v tomto snažení nakonec kapituluje.Ve druhé hře si navíc rve vlasy, jelikož ze sideboardu přidal hydroblasty místo pyroblastů. Vypadá to na rychlý proces ale Ese zázračně vstává z mrtvých a i s mizernými hydroblasty se mu daří vyrovnat skóre, Kamil si vybírá slabší chvilku. Stav je nyní vyrovnán.

Ve třetí hře se Esemu podaří zahrát Meltdown, což je pro Kamila rozsudek smrti. Ese mu zničí jedním vrzem všechny artefakty, následně konečně vybalí křečka, a ukouše bezbranného Kamila. Mohlo to dopadnout všelijak, nakonec Esaras drží naději na TOP4, nicméně s Kamilem to vypadá po dvou prohrách nahnutě.  Esaras – Kamil 2:1

2. Kolo:  Martin – Láďa

Martin měl jenom pár cílů na tomto turnaji a všechny byly veskrze skromné: Srdnatě si zařvat „JEŠTĚRKA NA ÚTĚKUUUU!!!“ a pokud dostane svého věčného souputníka Láďu, tak ho počastovat solidním klepcem. Úvodní hra se ale nevyvíjí podle jeho představ. Zařvat si sice může, ale nakonec zařve sám po vypití otráveného kalichu, který mu jeho starý přítel s bezelstným úsměvem poskytne.Druhá hra se nese v úplně jiném duchu: Martin přes různé lízací karty nejdříve plní svůj hřbitov, a následně vytasí né jednu, né dvě, ale rovnou tři ještěrky na útěku. Ještěrky se přemnožily a Láďova jedová chýše lehla pod jejich soustředěným nátlakem. Stav je vyrovnán!

Třetí hru má opět navrch Martin. Díky Bobovi (karta Dark Confidant) nalíže hromadu kartiček, zbaví Láďu obrany, karty nasype do hřbitova, hřbitov otočí do ještěrky, ještěrku pošle na Láďu, a Láďa se poroučí ze hry. Martin – Láďa 2:1

2. Kolo: Matěj – Burito

Další duel hráčů, kterým se předchozí kolo moc nepovedlo, a tohle je pokus o reparát. Hry jsou docela rychlé a jednoznačné. Burito nadějně začne Lackeym, který hned dostane Matějův blesk. Ačkoliv se Buritovi daří lépe, než předchozí hru, na vítězství proti Delver decku to nestačí.

Druhá hra se příliš neliší. Burito sice vysype nějaké gobliny, ale co nezruší Matějovy counterspelly, to spálí svými blesky. Burito bohužel v celém balíku nemá žádný instant, sorcery, enchantment nebo artefakt, který by mu v cestě tímto turnajem jakkoliv pomohl. Jeho sideboard jsou v podstatě jenom další goblini, většinou ti, co se nevešli do základu. Matěj vykládá Murktide Regenta, což je jeho nejsilnější bytost – 5/5 létající drak, a je rozhodnuto. Buritovi goblini totiž nelétají. A to ani ti zelení. Matěj – Burito 2:0

2.       Kolo:  Náš Pavel – Tom

Oba vyhráli svoje úvodní zápasy, ale jestli je něco Pavlíkova Achillova pata, jsou to rychlé příšerové balíky. Pokud bych měl vsadit dejme tomu pivo, dal bych ho na Toma. Ale jelikož jsem několik piv prohrál kvůli naivní představě Pijera na turnaji, žádné další sázky jsem již neuzavíral. V úvodní hře se oba opatrně ostřelují – Pavel meče, Tom blesky, nicméně obávaný nástup gobliní hordy se nekoná. Pavlovi se daří vyložit svůj nejsilnější equipmenty Kaldra Compleat, který příšeře dává +5/+5, haste, indestructible, first strike, trample, a pokud ji někdo zablokuje, jde do exilu. Tohle se hodně obtížně dostává ze stolu, a v tu chvíli jsem si vzpomenul, když to Pavlík zahrál na mě – dostávám na výběr dvě možnosti: buď ho porazit za dvě kola, nebo potupně zdechnout. Já měl tenkrát kliku a povedlo se mi to. Tomovým goblinům bohužel nikoliv a tak první hru prohrává.

Goblini se zmítají v křeči i ve druhé hře. Tom jde na pět karet a celou druhou hru tahá za kratší konec provazu, který se mu postupně omotává kolem krku. Zachraňuje jej Goblin Ringleader, který v hodině dvanácté pošle rychle na stůl další gobliny a neuvěřitelně hru zdramatizuje. Tom se napře do mohutného protiútoku, a kdyby Pavel neměl equipment s lifelinkem, je hotovo. Díky tomu se naopak stabilizuje a v dech beroucím závěru vyhrává i druhou hru, každopádně zatím divácky nejatraktivnější hra. Náš Pavel – Tom 2:0.

2.        Kolo:  Druhý Pavel – Peťa

Velice poziční úvodní hra. Nikdo nechce udělat chybu a oba hráči hrají opatrně. Peťa se snaží klasicky rekrutovat nějaké záhrobní pašáky, ale Pavel docela kontroluje hru a nepouští ho do nějaké velké divočiny. Nakonec vytáhne jednu ze svých velkých příšer a ujme se vedení.

Druhou hru jsem popravdě vůbec neviděl. Jisté je jen to, že se Peťovi podařilo vyrovnat skóre a jejich vzájemný duel dospěl do třetí partie. Opět se jedná o pomalou hru, která více připomíná šachy než Magicy. Pavlovi se sice podaří mistrovsky reanimovat Peťovu příšeru a použít ji proti němu, ale klukům dojde čas, a ani za předem stanovený počet kol navíc se nikomu z nich nepodaří toho druhého porazit. Máme tady první oficiální remízu. Druhý Pavel – Peťa 1:1Jsme v půlce základní skupiny a pomalu se začíná profilovat, kdo se porve o TOP 4 a kdo si domů odnese booster a diplom za účast. Nicméně nic není zdaleka rozhodnuto.

3. Kolo:  Náš Pavel – Druhý Pavel

Souboj Pavlů o nejlepšího Pavla! Kdo to projede, měl by se přejmenovat třeba na Pavlína. There can be only one Pavel!  Hry jednoho i druhého Pavla patřily k nejdelším na turnaji – oba balíky postupují obezřetně, čekají na vhodný moment k drtivému úderu, a snaží se ze stínů tahat za nitky celé hry. Tedy jejich kombinace nevyhnutelně dopadla tak, jak musela: ty hry byly dlouhé jako sloní péro v tejdnu před výplatou. Nicméně jsme nebyli ochuzeni o několik brilantních momentů, například když Pavel mistrně zahrál swordy, aby mu nejen exiloval problémovou příšeru, ale hlavně mu přidal životy, a tím by jeho ostatní úderníci značně opuchli. Druhý Pavel v reakci mazaně zabíjí cílovanou příšeru a plán našeho Pavla je v troskách.

Hra nicméně není rozhodnuta – Náš Pavel se pět minut drží na jednom jediném životě a zarputile odmítá vypustit duši. Podobně jako předtím s Tomem a jeho gobliny, i nyní je to pro diváka oku lahodící podívaná. Náš Pavel nakonec prohrává úvodní hru, ale neklesá na duchu.

Druhá hra začíná zostra. Náš Pavel prudí soupeře ničením landů, udělováním protekcí vlastním příšerám a kradením těch soupeřových. Druhý Pavel se mu podívá do ruky a uzří kartu Sanctum Prelate, kterou evidentně nezná. Když přijde do hry, Náš Pavel řekne číslo, a Druhý Pavel nemůže zahrát cokoliv, co není příšera a mana cost toho kouzla se rovná vyřčenému číslu. „To ses posral, ne?“ zhrozí se Druhý Pavel a našemu Pavlovi kartu zahazuje. Ani to ale nestačí k vítězství. Náš Pavel postupně využívá nabytou převahu a srovnává stav utkání na 1:1

Ve třetí hře vykládá Náš Pavel několik matek, které si vzájemně udílejí protekci, tedy je obtížné se jich zbavit. Druhému Pavlovi se sice podaří zneškodnit obávanou Kaldru, ale na pověstné otočení to tentokrát nestačilo. Náš Pavel – Druhý Pavel 2:1

3.      Kolo: Esaras – Peťa

Pokud by se minulý šampion chtěl vrátit na trůn, musí nyní bezpodmínečně vyhrát. A zrovna s Peťou to není moc nadějný match – up. První hra to jasně ukazuje: Esaras má sice vyložené čtyři krásné dual landy, na což se moc hezky kouká, ale s Peťou toho mnoho nesvede. Pošle mu sice jednu příšeru do exilu, ale to Peťu nemůže moc rozhodit.

Esaras tahá velice záhy za kratší konec provazu a nakonec prohrává, jelikož nemá žádnou interakci s Peťovým balíkem. Další dvě hry ukazují, jak moc je důležité, když člověk umí pracovat se Sideboardem. Esaras zařazuje Containment Priesta, který automaticky exiluje všechny non-tokenové příšery přicházející z hrobu. Najednou je Peťa ten, kdo nemá interakci, a obě další hry jsou jako přes kopírák – Containment Priest na stůl a je vymalováno. Esaras – Peťa 2:1

3. Kolo: Martin – Tom

Souboj dvou kolegů z ATG. Jestli měl Atog někdy s něčím problém, byly to rychlé příšerové balíky. Nejrychlejší a nejpříšerovatější balíček jsou právě Tomovi goblini. Na papíře to vypadá, že Tom nebude mít s kontrolními ještěrkami velký problém. První hra stvrzuje tuto tezi. Martin mu sice vykydá prvních pár goblinů, ale jakmile se Tomovi podaří vyložit Muxuse a Piledrivera, je konec.

Ve druhé hře se Martinovi povede zrušit nenáviděného Lackeyho, což je klíčem k přežití. Jenže na jak dlouho? Ničí ještě jednoho tohoto prevíta a vykládá ještěrku. Hra se trochu stabilizuje, ale goblinů je prostě příliš mnoho. Jak řekl král Theodén, když mu na brány Helmova žlebu bušili Sarumanovi Skurut – Hai: „What can men do against such reckless hate?“  No, moc toho není. Martin – Tom 0:2

3. Kolo: Kamil – Matěj

Další souboj dlouholetých kamarádů a společných turnajových souputníků. Kamil si na Matěje moc nevěří, už to není ten bezzubý Matěj z minulého turnaje, jeho balíček by se naopak skutečně dal oštemplovat nálepkou kompetitivní. Kamil se nicméně docela rozjede, vykládá časný Glimpse of Nature, líže další karty, vykládá další příšery, a jednoduše Matěje přečíslí.

Odvetná partie ovšem nabyde zcela jiných kontur. Kamil se nedostává do jednoznačné převahy, Matěj kontroluje hru a vykládá svoje eso v rukávě – Murktide Regenta. Tento modrý drak, který se zlevňuje za exilované karty ze hřbitova a ještě se díky nim a i poté boostuje velice rychle rozhoduje hru. Finální bitva se nese v podobném duchu. Regent i podruhé vyhraje Matějovi hru. Kamil – Matěj 1:2

3. Kolo: Láďa – Buríto

Když jsme s Tomem den předtím připravovali turnaj, přišla řeč na to, že jednou se potkají dva hráči, kteří zatím vše prohráli, a tento zápas bude pokřtěn a zaznamenán jako „rvačka kriplů“ což je možná příliš dehonestující označení, nicméně pouze odkazuji na jednu epizodu ze South Parku, kde se do sebe pustí dva handicapovaní chlapci – jeden na vozíku, druhý o berlích, a následná půtka je k popukání. Správně jsme odhadli, že právě Burito s Láďou budou hlavními protagonisty této úsměvné šarvátky, nicméně jsme předpokládali, že na sebe narazí až v posledním kole, a oni to stihli o kolo dříve.

Naše rvačka kriplů byla na rozdíl od seriálové předlohy dost jednoznačná záležitost. Láďa dobře namíchal jedu, a v prvním kole Burítovi zezelenala ústa velmi rychle. Druhou hru se snažil protlačit nějaké gobliny, ale Láďa mu je bohorovně spláchl a opět jej úspěšně otrávil. Láďa – Burito 2:0Třetí kolo skončilo, a následovalo rozdělení soupeřů do závěrečného klání v základní skupině. Některé dvojice vykrystalizovaly samy, někde jsme to museli upravit, aby pokud možno někdo s někým nehrál podruhé.

4. Kolo: Náš Pavel – Esaras

Esemu jde v této hře o všechno. Pokud se chce procpat do TOP4, musí bezpodmínečně zvítězit. Pavel po třech výhrách v řadě, kterými překvapil snad úplně všechny včetně sebe, má pohodlnou postupovou pozici jistou.

Ese hraje Force of Will na Pavlova úvodního Sanctum Prelata, který procpe alespoň oblíbeného hledače equipmentů Stoneforge Mystica. Hra se přelévá nahoru dolů, dlouho nikdo nemá vrch, aby to nakonec Esaras urval v drtivém finiši.Ve druhé hře mu to ale moc dobře nepřijde, a to mu ještě Pavel zničí Wastelandem klíčový dualní land. Netrvá dlouho a stav je vyrovnán. Ze třetí hry má opět víc Pavel, vyloží několik matek a protlačí Kaldru. Sráží Eseho na jeden život, ale ten bojuje do posledního dechu. Nakonec mu paradoxně srazí vaz karta, která ho minulou hru zachránila – Containment Priest. Esaras sice nepracuje s hřbitovem tak, jako Peťa, ale minimálně se Pavlovi touto kartou podaří neutralizovat nebezpečného Ura.

Pavel otáčí průběh střetnutí s papírově nejsilnějším hráčem turnaje a připisuje si neuvěřitelnou čtvrtou výhru ze čtyř her. Pro Esarase turnaj končí a musí čekat na jeho rozuzlení, protože bude proti jeho budoucímu vítězi obhajovat zlatý pohár, který minule získal vítězstvím v turnaji a poražením mě i Toma. Náš Pavel – Esaras 2:1

4.       Kolo: Martin – Burito

Souboj hráčů, kterým se dnes moc nevedlo. Martin porazil Láďu, ale prohrál s Pavlem i Tomem. Buríto hraje o čest, jelikož si odnesl porážku v utkání s Druhým Pavlem, Matějem i Láďou. Jak jsem psal v utkání Martina a Toma, goblini skutečně nejsou dobrou partií pro Atoga. Ale zase Burito v nich hraje zelenou, a tím by kavalírsky mohl vyrovnat síly. Bude to stačit?

Burito zahajuje Skirk Prospectorem, což je skvělý jednomanový goblin, na rozdíl od několikrát proklínaného zeleného Hierarcha s exalted. Daří se mu vytřepat nějaké schopné gobliny, a demoralizovaného Martina, který dnes podruhé hraje proti nenáviděným goblinům, celkem snadno doráží.Ve druhé hře začne Martin klást odpor, zahodí Buritovi Lackeyho, a zničí toho mizerného zeleného goblina, což mi přijde zbytečné, na tuhle mrzkou kartu je toho zabíjení škoda. Měl si to raději nechat na toho Krenka a Muxuse, kteří přijdou vzápětí a vyhrají Buritovi i druhou hru.

Pro oba dva turnaj končí, a nyní se tedy ostatní hráči mohou mezi sebou bavit o přinesených balících. Burito z různých úst slyší stejnou otázku: Proč tam dal tu zatracenou zelenou, kvůli jedné kartě ve třech kopiích, která není ani dobrá? Vždyť je to stejně zbytečné a bolestivé jako piercing do žaludu. Slyším Buríta, jak se snaží kličkovat navzdory jasným faktům: „Hele, možná je to blbost, jo…“ začíná smířlivě, ale tu se k němu přitočím, a škrobeně pronesu: „Ano, je to blbost.“ Načež mě přátelsky plácne. Martin – Burito 0:2

4.       Kolo: Tom – Matěj

Zde se hraje o postup. Tom je papírovým favoritem. Zatímco Matěj disponuje třinácti příšerami, Tomova armáda se počítá na 32 goblinů. Technicky by každá druhá karta měla být goblin, no ne? No… ne. Po nadějných úvodních Aether Vialech, které slibují ještě více goblinů za kratší čas, se žádná ofenziva nekoná, a líná armáda pazgřivých pacifistů zlotřile dezertovala. Absolutní zmar dokládá obrázek níže.Tom se může kochat svými landy, ale na bojišti pusto prázdno. Matěj ukončuje jeho agonii. Druhá hra se nese v podobném duchu. Nevím, jak to ten kluk míchá, a jakou ruku si rozhodl nechat, ale takovou posranou smůlu dvě hry po sobě, to se hned tak nevidí. Bohužel pro Toma turnaj končí, a Matěj se porve o bednu. Tom – Matěj 0:2

4. Kolo: Peťa – Kamil

Další z her, které jsem příliš nesledoval, protože jsem prostě byl jinde. Navíc popisovat co tam Peťa vytváří, když tomu sám moc nerozumím, se taky dělá poněkud svízelně. V obou hrách se snažil Kamil srdnatě odolávat útokům ze záhrobí se svými artefakty, a v obou hrách mu to nakonec nestačilo.  Peťa – Kamil 2:0

4. Kolo: Druhý Pavel – Láďa

Tento match – up nebyl úplně fér, ale i tak to někdy dopadne. Největším trumfem a zároveň slabinou Druhého Pavla je jeho cíleně zamýšlený nízký počet životů. Na jednu stranu potřebuje balancovat nad propastí, aby jeho příšery byli namistrovaní terminátoři, na druhou stranu může být pro někoho snadné jej dorazit. Né tak pro Láďu, který hraje na Infect damage a o stav životů soupeře se nezajímá ani s ním nemůže zásadně hýbat.

V úvodní hře se Druhý Pavel svépomocí dostává na osm životů, a potom vyhodí dvakrát Death´s Shadow – jeho stěžejní příšeru. Za jednu černou je to 13/13, ale dostane –X/-X podle toho kolik má sesílatel aktuálně životů. Tedy za dvě černé many má aktuálně 2x 5/5 bytost. Tuplovaný Smrtistín potom stihne Láďu ukončit dříve, než on namíchá svoji dobrotu z otrušíku a Vraního oka.

Druhá hra se nese v podobném duchu. Jak jsem napsal výše, v této partii začínal Láďa s nízkými kartami hned za startu. Druhý Pavel – Láďa 2:0Jednotlivé pořadí rozepíšu nakonec, nyní pojďme rovnou na semifinále: Dostali se do něj tito hráči: Náš Pavel, Druhý Pavel, Matěj a Peťa.

1. Semifinále: Náš Pavel – Peťa

Jejich střetnutí na historicky prvním turnaji vešlo do legend! A nyní je to tady opět, duel dvou soků, kteří si nic nedarují! Peťa si hned na úvod zahazuje celou ruku do hřbitova, což je voda na jeho mlejn. Pavlova výstavní čuba Thalia díky first strike potře útočícího Ichorida. Utkání je vyrovnané, Pavel se snaží Peťu udolat hned několika kartami, ale toho zachraňuje zejména Hogaak, 8/8 trample. Peťa se nakonec ujímá vedení, a má nakročeno do finále.

Druhou hru je Pavel zachráněn kartou Grafdiggers Cache. Hráči nemohou hrát příšery z knihoven a hřbitovů, příšery nemohou vstupovat do hry z knihoven a hřbitovů. Popravdě nevím, jestli Peťa měl vůbec něco, co by tuhle zlomyslnost potřelo, ale jestli ano, nepřišlo mu to a stav je tímto vyrovnán.Do závěrečné hry opět výrazně promluvil sideboard a Pavlíkovo mistrovství s flashem. Kdykoliv Peťa poslal do hřbitova nějakou kartu se schopností dredge, kterou absolutně potřeboval k tomu, aby rozjel svoji kapesní nekromancii, Pavel vyflashoval nějakou příšeru, jež mu to z toho hřbitova poslala do exilu. Toto zopakoval čtyřikrát, načež další kola Peťovi žádní dredgeři nepřicházeli, z čehož měl velké mrzení. Pavel vyložil obávaného Containment Priesta a to byl Peťův konec.  Pavel – Peťa 2:1

2. Semifinále: Druhý Pavel – Matěj

Souboj vyčkávacích balíčků začal lépe pro Matěje. Rychle protlačí Regenta, jehož létání představuje pro spoustu soupeřů problém. Jediná příšera, která by mohla konkurovat Regentovi, byl Dragon´s Rage Channeler, jenže ten dostane lítání pouze, když splňuje podmínky Deliria – čtyři různé typy karet ve hřbitově. Regent napáchal solidní paseku, a Matěj doráží Druhého Pavla Forked boltem.

Pavel je krok od vyřazení, ale to mu nezabraňuje se i ve druhé hře srazit na jednociferné číslo v kolonce počet životů. Ono popravdě mu ani nic jiného nezbývá, pochopil jsem, že tento balíček hraje téměř vždy jednou nohou v rakvi. Kdo je každopádně v rakvi nohama oběma, je tentokrát Matěj, který nedokáže vzdorovat soustředěnému útoku hned několika Pavlových příšer. Stav je nerozhodný.

V závěrečné partii ničí Matěj Pavlovi land a vypadá to, že kontroluje hru. Pavel nicméně opět decentně zaryje do vlastního masa, aby jeho Death´s Shadow byl 6/6. Po vyklizení Matějovy opozice přidává druhého a útok za dvanáct bolí, vyřazení bolí víc. Pavel je druhým finalistou. Druhý Pavel – Matěj 2:1

          Boj o 3 místo: Matěj – Peťa

Toto už tu jednou bylo, že? Tito dva hráči, kteří zůstali před branami finále, se spolu nyní utkávají podruhé. První souboj skončil jasným vítězstvím pro Peťu, nicméně hraje se znovu s čistým štítem. Opět si vzpomenu na Peťova slova v hospodě o den dříve: „Já bych tak chtěl dostat Delvera, to by bylo snadné vítězství.“

Matěj si je dobře vědom toho, že s Peťou toho mnoho nezmůže, tak rychle vyloží svého stěžejního draka a jede s ním přímo do Peťi. Když se Pavlík zeptá, jak se Matějovi podařilo porazit Peťu, ten ukáže na jeho obličej a řekne „démíííč!“ Matějova kouzelná výslovnost toho slova se ujme, a dobrou půlhodinu se s tím všichni častují. Matěj si tedy uzmul úvodní hru pro sebe, protože dal pořádný dééémíííč do soupeře, kterému navíc nechodili dredgeři.

Druhá hra byla nicméně opakem té úvodní. Peťovi to přišlo solidně, a nedal Matějovi příliš prostoru udělat jakýkoliv dééémíííč, a bylo vymalováno. Třetí hra byla mnohem vyrovnanější než předchozí střetnutí, bohužel pro Matěje jeho Sideboard obsahoval pouze 2x Unlicensed Hearse jako schopné karty proti hřbitovní magii, a to bylo prostě málo, ani nevím, jestli mu vůbec přišly. Peťa to urval a Matěje odsunul na nelichotivou bramborovou pozici. Sám si odnáší bronz z druhého turnaje ze čtyř. Matěj – Peťa 1:2

Finále: Souboj Pavlů Reloaded

Do finále se tedy probojovali oba Pavlové a hraje se nejen o zlatou placku, ale rovněž o Absolutního Pavla. Náš Pavel prošel bez ztráty jediného zápasu: Nejdřív si poradil s Martinem, poté vyprovodil goblin lorda Toma, ve třetím kole přetlačil svého nynějšího finalistu druhého Pavla, a tento překvapivý úspěch korunoval dekapitací Esarase. V semifinále řekl Peťovi pěkně po Erbenovsku: „Ty mrtvý lež a nevstávej, pánbůh ti pokoj věčný dej!“ A bylo hotovo. Pavel vyvolal první senzaci příchodem v kostýmu, a svojí finálovou účastí přidal senzaci druhou a ještě větší.Druhý Pavel byl sice pokořen svým jmenovcem, nicméně porazil Láďu, remizoval s Peťou, a típnul Buríta. V semifinále vypoklonkoval Matěje a nyní žíznil po rematchi se svým jediným přemožitelem.

Náš Pavel obligátně tahá matku, to už je takový folklór. Kromě toho, že matka dává protekci sama sobě nebo jiné příšeře, Pavel ji v průběhu celého turnaje zaštiťuje ještě verbálně: „Ale no tak, přeci bys nezabil matku!“ Druhý Pavel kontruje nějakým discardem. Náš Pavel se vytasí s Recruiterem a Palace Jailerem. Druhý Pavel se nicméně otravných kreatur zbaví, a umete cestičku pro svého Death´s Shadow. Náš Pavel prohrává na život přesně.Já musím obdivovat jeho nervy z železa, já kdybych prosral první hru ve finále nějakýho turnaje, ještě takhle blbě přesně na život, tak by mě to tak demoralizovalo, že bych tu druhou hru vypustil. No, a proto nechodím hrát tyhlety turnaje, ale jenom se podílím na jejich organizaci. Pavel si tradiční kombinací: „tenhle land ti zničím, tenhle tapnu, tohle ti ukradnu svojí příšerou s flashem, tohle si dej do exilu, tomuhle dávám protekci, tohle tě stojí o manu více“ trpělivě došel k rozhodujícímu duelu o nejvíc nejlepšího Pavla of the Universe.

Třetí hra trvala pořádně dlouho, přesně jak se na vypjatý finiš sluší a patří. Oba hráči sehráli velice vyrovnanou partii, ale Náš Pavel to urval ve svůj prospěch hlavně díky Aether Vialům, kterými ve správný čas flashoval potřebné odpovědi na Death´s Shadow a podobné hrozby.

Oba dva se přetahovali o korunu Monarcha, což bylo takové symbolické. Ke konci se Pavlovi podařilo vyflashovat na konci soupeřova kola o příšeru víc, na kterou Druhý Pavel neměl odpověď. Navíc předtím zahrál Ponder se záměrem upravit si vrchní tři karty knihovny a jednu si líznout a zapomněl, že náš Pavel disponuje kartou, která jakékoliv přídavné lízání zakazuje. Bylo to napínavé do posledního života, a o jedno kolo dřív vyhrál Náš Pavel! Náš Pavel – Druhý Pavel 2:1

Náš Pavel se stává vítězem 4. Turnaje Karťušenkářů v Záležitosti!

Bitva o zlatý pohár byla jednoznačnou záležitostí Esarase, který nepřipustil, aby ho Pavel kromě účasti v TOP4 oholil i o trofej. Popisovat hru proti combo balíku nemá smysl ze dvou důvodů: 1/ Esaras vyhrál velice rychle, kdy  – podobně jako celý minulý turnaj – vypotil ve druhém nebo třetím kole nezničitelnou 20/20 s lítáním. 2/ Po konci základních skupin jsem si dal pár piv a pak nemám takovýho pamatováka, ale ujišťuji vás, tady fakt nebylo co si pamatovat.Esaras uhájil zlatý pohár se svým kombo – wombo deckem a v současné době přemýšlíme, jak tuhle poslední výzvu udělat fér pro všechny. Tím vůbec nechci říct, že Esaras zvítězil nefér, ale nějak si nedovedeme představit model, kdy někdo projde celým turnajem a v závěru vytře podlahu ještě s tímto konkrétním kombo balíčkem.Něco málo k mini soutěžím:

Cenu za nejlepší tipovačku do TOP4 a výsledného pořadí si odnesl Tomáš.Cenu za nejlepšího nováčka logicky obdržel Druhý Pavel.Cenu za nejzajímavější nepostupující balíček a rovnou i cenu za nejlepší název dostal Martin se svojí Ještěrkou na útěku. Když jsme vyhodnocovali tyto ceny, a psali jednotlivé čárky k balíčkům, Martin nadšeně zaryčel „JEŠTĚRKA NA ÚTĚKUUUUU!“ pokaždé, když obdržel jakýkoliv hlas. Jedna z cen byla tato dračí dečka na obrázku níže, a když vidíte ten šťastný obličej, tak si řeknete… hergot, tak to přeci jen stálo za to, se s tím turnajem mazat. EDIT: Ta dečka je jeho vlastní, nějak jsem si myslel, že ji vyhral, ale ný. Ten šťastný výraz už mu ale nikdo neodpáře. Cenu rozhodčích za nejlepší moment turnaje dostal zcela zaslouženě Pavlík za svůj kostým zlotřilého výběrčího daní. Na tom jsme se s Tomem shodli ihned a jednomyslně.Nyní k pořadí a nějakému závěrečnému zhodnocení jednotlivých participantů (Opět striktně subjektivní, prosím nekamenujte mě, pokud se mnou nesouhlasíte, jebu se tady s tím článkem bůhví kolik hodin, takže sám sobě uděluji sváté právo kydat i chválit dle libosti)

10. Martin

Ještěrka sice utekla, ale vzala s sebou spoustu her. Martin byl premiérově na tomto turnaji, tedy nevěděl, co vlastně od toho má čekat. Založením hlavně Draft & Commander hráč – a to už je druhý handicap hned ze startu. Balík si připravil dobrý, Sideboard dával taky smysl, bohužel byl zadupán dvojitou smrští goblinů, prohrál s pozdějším vítězem, a žáhu si schladil alespoň na Láďovi. Martin sice skončil poslední, ale vyhrál rovnou dvě doprovodné soutěže – a to bylo nejvíce ze všech hráčů.

9. Burito

Burito se dokolečka zaklínal mantrou, že si přišel zahrát s kamarády, a je mu jedno, jestli všechno prohraje. Inu, tedy nechybělo mu k tomu mnoho. Burito má tu smůlu, že si vzal Gobliny, můj srdcový tribe. Jeden ze dvou balíků, které jsem postavil už v roce 1998. Zatímco u ostatních vím pendrek, co se tam má hrát, a jejich balíčky podrobně neznám, v goblinech se orientuji, a když jsem viděl zaslaný decklist, mnohde jsem tázavě pozvedával obočí. Aether Vialy pouze dvě? A to jsem mu nabízel, že mu půjčím playset, vzal si ode mě pouze jednu. Piledrivery pouze dva? Žádné instanty, sorcery, artefakty nebo enchantmenty?  Nejzbytečnější legendární goblin na světě, jehož existence mě osobně uráží, aka Grenzo, Dungeon Warden? (Podezírám jej, že to tam dal proto, aby mě namíchl, jiný důvod nenalézám. Má sveřepá antipatie vůči této kartě je pověstná!)No a pak je tady ta propíraná zelená. Burito dal do rychlých goblinů celou třetí barvu kvůli třem velice průměrným goblinům, co dávají manu, a čtyřem jiným goblinům v sideboardu, kteří byli vhodní do konkrétních situací, ale nevím, jestli je vůbec použil. Burito mám tě rád, ale implementaci zelené barvy do tohoto balíku uvádím do Panteonu komicky hloupých rozhodnutí, kde mu budou dělat milou společnost takoví titáni, jako rozhodnutí císaře Caliguly navrhnout svého koně do funkce konzula, rozhodnutí vlády ČR schválit zákon č.71/2012Sb. který umožňuje přímou volbu prezidenta občany, a v neposlední řadě rozhodnutí Papina se do někoho zamilovat. Jak znám Burita, přečte si tento článek, a na příští turnaj kromě zelené přidá do goblinů i bílou s playsetem nenáviděného Grenza.

Buritova cesta turnajem byla následující: Prohrál s Druhým Pavlem, Matějem i Láďou. V posledním utkání však vyzrál na Martina. Jakkoliv mám radost, že Burito vždycky přinese na turnaj můj oblíbený tribe, jsem poněkud rozpačitý z toho, že pokaždé je ten balík horší, než byl na turnaji předešlém. Burito už se moc Legacy nevěnuje, je to spíš Commander hráč, a jeho Commander balíky jsou určitě lépe postavené.

A hlavně tam není ten natřikrát pokálený Grenzo!

8. Kamil

Kamil nepřišel v optimální zdravotní kondici, a bohužel ani s optimálním balíčkem – přinesl něco, na co se tam drtivá většina protivníků dopředu připravila a zvláště po Sideboardu jej vytrestala. Nemám před sebou srovnání, ale předpokládám, že se nebudu příliš mýlit, když řeknu, že Kamilův stříbrný balíček ze třetího turnaje se příliš nelišil od toho současného. Kamil prohrál s Peťou, Esarasem a Matějem – ano, los k němu nebyl příliš milosrdný. Porazil Láďu, ale ztratil s ním hru, což dost možná rozhodlo o tom, proč je až osmý.

7. Láďa

Láďův infectový poloviční jednokarťák nakonec vůbec nebyl takovým propadákem, jak to na papíře možná vypadalo. Láďova účast byla rovněž premiérová, a přestože porazil pouze Buríta a prohrál s Martinem, Kamilem a druhým Pavlem, sedmé místo s tím, co měl, vlastně není špatný výsledek.

6. Tomáš

Básník by napsal: „A štěstěna metala mu v skráň smolné věnce…“ Tomáš přinesl dobrej, rychlej, příšerovej balíček, který se mohl bez uzardění měřit s těmi nejlepšími. Jenže… v druhé hře s Esarasem mu chodily pouze landy, ač teda nakonec vyhrál. S Pavlem mulliganoval na 5, a s Matějem mu obě hry opět přicházely pouze landy. Zazářil pouze proti Martinovi. Hrál jsem s ním před turnajem asi 30 her se vším možným, takhle žalostně mu to z těch třiceti her přišlo asi dvakrát. Proti Pavlovi i Matějovi měl v rovině teorie navrch, ale skutečnost byla tentokrát jiná. Přestože obsadil šesté místo, tenhle balík – s těmi soupeři, které dostal – měl na to, dostat se do TOP4. Tohle byli kvalitně sestavení goblini s fungujícím Sideboardem.

5. Esaras

Já už jsem na to přišel. Esaras svůj herní projev poctivě rozděluje mezi Lichého a Sudého Esarase. Lichý Esaras (1 a 3 turnaj) vezme snadný, silný a efektivní balík, se kterým se bez zaváhání dostane do finále, nebo jej rovnou vyhraje. Naproti tomu sudý Esaras si vybere drahou, komplikovanou věc, se kterou touží potrápit své soupeře, ale často potrápí také sebe, rozhodčí a diváky.Esaras měl určitě nejdražší balík, ale na 4. turnaji to nestačilo na víc, než na páté místo. Prohrál 2:1 s Tomovými gobliny, následně poráží 2:1 Kamila i Peťu, aby mu Pavel zavřel postupovou bránu před nosem – rovněž 2:1. Experimentující Sudý Esaras šel alespoň na závěr od kormidla, vrátil se ostřílený špílmachr Lichý Esaras, který po bleskové a jednoznačné partii s vítězem turnaje domů opět přinesl pohár.

4. Matěj

Matěj si minule zkusil formát tohoto turnaje. Skončil šestý z osmi. Nyní přišel připraven mnohem lépe, a vybaven zkušenostmi z jiných turnajů a více kompetitivním balíčkem, než byl jeho předchozí, rozdával DEEEMÍÍÍÍČ napravo nalevo. Matěj hraje oba formáty a je vítanou posilou naší skupiny, kam moc nových lidí nepřijímáme, za něj jsem rád. První kolo sice prohrál s Peťou, který si balíček jako má Matěj vyloženě přál, následně poráží Buríta, Kamila i Toma. V semifinále prohrává 2:1 s Druhým Pavlem a stejné skóre mu vystavil jeho jediný přemožitel ze základní skupiny Peťa.

3. Peťa

Pouze dva lidé přinesli balíčky, se kterými se zúčastnili předchozího turnaje. Kamila toto rozhodnutí vytrestalo, Peťovi pomohlo. Na hřbitovní nekromancii bez landů byla většina herního pole tristně nepřipravena. Buď zapomněli, jak je Peťa se svým neotřelým archetypem zle vytrestal, nebo s ním nehráli a nečetli článek, který by je varoval. Peťa si na úvod přesvědčivě poradil s Matějem, remizoval s Druhým Pavlem, projel to s Esarasem, ale porazil Kamila. V semifinále nestačil na Pavla, ale do boje o bronz dostal opět svůj oblíbený match – up s Matějem, a třetí místo jej neminulo. Peťa má mimochodem velice solidní bilanci napříč všemi turnaji: Jako jediný ze všech hráčů byl vždy účastníkem TOP4: Jednou jako čtvrtý, jednou zvítězil, a poslední dva turnaje si došel pro bronz.

2. Druhý Pavel

Znáte ten pocit, když děláte turnaj pro kamarády, vypadne vám člověk, a tak vezmete někoho neznámého a ten si ukradne celý turnaj pro sebe? Ne? No já taky ne, ale teda nechybělo k tomu mnoho! Hry Druhého Pavla patřily k nejdelším ze všech – k čemuž přispěla povaha balíčku i povaha hráče. Druhý Pavel hrál takticky a trpělivě, než učinil rozhodnutí, ještě třikrát ho zvážil, a téměř nechyboval. Neustále kontroloval, kolik má jeho soupeř karet v ruce, kolik ve hřbitově, a co je na stole.

Nevím, jak se poznali s Kamilem, ale tohle určitě nebyl herní projev turnajového začátečníka, právě naopak. Kolikrát vyhrál s počtem životů, které byste spočetli na prstech zasloužilého pyrotechnika, což pro jeho soupeře muselo být frustrující. Já vím, že pro mě by teda bylo. Nic ho nevyvedlo z míry, s výjimkou Pavlova Sanctum Prelata, kterého mu raději hned štítivě zahodil z ruky.Nejdříve poráží Buríta, remizuje s Peťou, prohrává s Našim Pavlem a zdecimuje Láďu. V semifinále vítězí 2:1 nad Matějem, a ve finále opět podlehne nepravděpodobnému šampionovi Našemu Pavlovi, po nesmírně náročných, dlouhých a vyrovnaných hrách. Sám vítěz uznal, že kdyby Druhý Pavel v poslední hře nezapomněl na přítomnost karty, která zakazuje lízání více než jedné karty za kolo, pravděpodobně by celý turnaj vyhrál.

1. Náš Pavel

Účastníci prvního turnaje dostali custom karty se svými obličeji. Mělo to být zábavné, ale zároveň vypovídající. Tohle je ta Pavlova.Pavel byl většinu své magicové kariéry v našem kolektivu terčem. Jednu dobu krátce po začátku společného hraní byly populární discardové a různé jiné podělávající balíčky, a Pavel se stal jejich vděčným cílem. Odtud pochází jeho zlidovělá hláška: „Tak jsem si dneska přišel nezahrát Magicy.“ Pavel se snažil v kolektivu uspět a vyniknout, často přinesl něco nového a originálního, a přidal k tomu svůj nezaměnitelný shit – talk. Většinou to bylo levné a moc se s tím nestihl naučit. Vzpomínám si na balíček, který neustále vracel všem všechno do ruky. Dokonce na to vzniklo následující výtečné meme.Je vám jasné, že si Pavel příliš přátel podobným stylem hraní neudělal. Jednou mi zničil něco, co jsem skutečně nechtěl, aby ničil, a varoval jsem ho před následky, které budou strašlivé. Leč ten blázen dobré rady nedbal, a tak jsem na něj útočil několik týdnů v kuse, pouze na něj, vždycky na něj, a se vším na něj. Pijer ho taky nešetřil, vzpomínám si, jak pronesl: „Já za to nemůžu, ale on Pavel vylučuje takové zvláštní pižmo a já na něj musím pořád útočit.“

Přišla koronakokotina. Zatímco my ostatní jsme se zpupně vysmívali této nemoci stejně jako hloupým vládním nařízením o zákazu shromažďování a just mastili karťuše o sto šest u někoho doma, Pavel bydlel s těhotnou přítelkyni a neriskoval. Popravdě jsem myslel, že už ho na kartičkách neuvidíme, že už ho to nebaví, že už se nevrátí.

Jenže Pavel se vrátil.

A jak se vrátil! Přestal kouřit a za ušetřené peníze si postavil pořádný, kompetitivní balíček. Už to nebyl precon s Vraskou, či balíček co neustále exploruje a pak umře, mrzcí Krakeni, vracející všechno všem do ruky každý pátý kolo, nebo horda zombic, které jsem mu podělal jedním cyclingem. Postavil si skutečně kvalitní balíček Death&Taxes a začal s ním hrávat, a občas se někde ukázal, to bylo nové.

Když jsem ho s tím viděl hrát poprvé, neudělalo to na mě velký dojem. Roztržitý Pavel a balík vyžadující absolutní koncentraci? Not a good bedfellows. Jenže Pavel se zlepšoval každou další hrou, navštěvoval různá fóra a diskuzní skupiny, které se věnovaly konkrétně tomuto balíčku. Týden před turnajem jsem si s ním zahrál, a jeho herní projev byl o dost lepší. Nějaké karty mu koupil Esaras přes Cardmarket, a když si to pár dnů před turnajem u něj vyzvedával, Esaras se neopomněl pochlubit, co na koho za karty má připravené. To byla ale fatální chyba. Pavel si zaznamenal jména těch karet, nakráčel do jedné ze zmiňovaných internetových skupin, a místní velmistři podle pár zmíněných názvů vcelku přesně odhadli, co bude mít Esaras za balíček a jak jej nejlépe porazit. Tomuhle říkám příprava na turnaj, panečku!

Kromě poslední poturnajové hry o pohár neprohrál Pavel jediný zápas. Přešel přes Martina, Toma, Druhého Pavla, Esarase, Peťu, a opět Druhého Pavla a zatímco papíroví favorité vyletěli jako papíroví čerti, Pavel bral zlatou medaili. Neříkám, že nechyboval, občas si nepřidal životy za life link, a jednou měl na stole dvě stejné Thalie (díky Burito, že jsi mě na to upozornil) ale jeho balík byl komplexním štítem proti různým archetypům a v celém turnaji nenašel přemožitele.Musím říct, že Pavlovo vítězství mě motivovalo vylepšit ještě více ten jediný balík, se kterým jsem ho porážel. Člověk si vlastních karťuší hned jinak váží, když dokáží porazit vítěze turnaje, žejo. Ale teda vítěz nevítěz, mohl by se naučit správně otáčet ty karty, z obrázků jako je tenhle níže mi měkne mozek, na tom musí ještě zapracovat!Pavel přišel jako výběrčí daní a odešel jako vítěz. Nechť toto prohlášení jest poslední oficiální větou celé reportáže a pak bych teda pod čarou chtěl ještě říct, kurňa já vím, že je to dlouhý, a člověk jí a pije a už pak ani neví co, ale platil jsem poslední a zůstalo tam dvanáct stovek, takže tohle ještě musíme zlepšit. Děkuju všem, co po mě házeli mince a bankovky vteřiny poté, co jsem zbylému kolektivu tuto Jobovu zvěst vyjevil.

 

Asi jsem nikdy nenapsal delší článek. Kdo to dočetl až sem, tak… ho to stálo spoustu času, kterej už nikdy nedostane zpátky a dobře mu tak.

Pac a pusu,

Papin