Barbora Pecová, biologie

Barča byla celkem fajn, pokud zrovna nebyla obětí svých vlastních hormonů a volatilních nálad. Mimo výuku byla i docela přátelská, ale občas bych pro ní skutečně lepšího výrazu než “rozdurděná fůrie” nenalezl.


 

Barbora Pecová, biologie

 

Hned jak vlítne do třídy,

Zábava v mžiku prořídne

Pod brýlemi se mračí,

Co jí síly stačí

 

Usedá s kamennou tváří

Obří přezka na opasku září

S třídnicí naštvaně praští

Obočí pohrdavě svraští:

 

„Zas mám tyhle ignoranty,

no to je ale hrůza!

Jak mám něco vykládat,

když poslouchá mě lůza?“

 

Po třídě vrhá smrtící pohledy,

Každý se snaží uklidit z dohledu

Raději se za tlustou bichlí krčí,

než riskovat pohled do těch očí

 

Když přestane očima po třídě švihat,

Přichází na řadu zábava druhá:

„Pěkně si je povařím,

když jim testík napařím!“

 

Z toho se umí opravdu radovat,

Když může nebohé studenty písemkou mordovat

Sotva tam však podpis hodím,

Už to zas chce zpátky,

Neuznává argument, že čas byl příliš krátký

 

Když ji někdo nevyhoví,

Stáhne ústa do podkovy,

Oči hněvem přimhouří,

A pětku mu tam nakouří!

 

Když se svojí vahou nepřepsala dějiny

Zaměřila se nyní na cíl jediný:

Napsat test v co nejkratším čase,

Aby to s Guinessovkou mohla zkoušet zase

 

Když ji však nevyjde tento hloupý vtip

Nedopadá to nikdy o moc líp

Její prst se rozběhne po archu s docházkou

Zkoušení s Barunkou fakt není procházkou

  

Protože se nemůže rozhodnout,

Koho na stupínku podříznout,

Propisku „namátkou“ do archu zaryje,

A pak už se jen zlovolně usměje

 

Dotyčnému se krev v žilách zastaví,

Když zjistí, že přišel čas jeho popravy

Při komedii u tabule nesmysly vyplká,

Načež se Pecová hrozivě rozvzteká

 

Alespoň zas našla záminku,

Potrápit nás příště písemkou

Zbytek nudné hodiny,

Pak vykládáním zaplní.

 

Začne třeba vykládat Savce,

Ale s jejím tempem jsme brzy bez šance

Do toho začne peskovat Parkana,

Že v té lavici spí už od rána

 

Co na tom, že hledal jen sešit,

To přeci Pecová nebude řešit!

Další dívčinu příšerně zdeptá,

A ona se přeci chtěla jen zeptat

 

„To je přeci hrůza, to máte dávno vědět,

Trochu dávat pozor, a ne tady jen sedět!“

Pokračuje v monologu, rozdurděná fůrie,

půlka třídy už se modlí: „Bože! Ať to přežijem!“

 

Toho kdo by stále měl chuť se ještě smát,

Zpraží za to, že nepřinesl referát

Další dva seštěká za absenci učebnic,

A to za sebou máme teprve hodiny polovic

 

Ti co se modlili, teď už se křižují,

Všem možným božstvům nesmysly slibují

Hlavně ať už je Pecové zbaví,

A  mohou bez strachu narovnat hlavy

 

Božstva to pochopí tak za 15 minut,

Kdy se z Odulina doupěte začnou oběti šinout

 

Theme: Overlay by Kaira Extra Text
Cape Town, South Africa