Jaromír Bednařík, kokůtek

Jebe, Bedna, Númenorejec. Ta poslední přezdívka je jeho vlastní. Obrázek je pouze ilustrativní. Jaromír nezapadl. Uvědomili jsme si to dříve než on. Naštěstí i on si to uvědomil dříve, než bylo úplně pozdě a opustil naše řady. Nechyběl.


Jaromír Bednařík, kokůtek

 

Budoucí chirurg plastický

Šel vždycky na věc takticky:

Když jsme ještě byli 1. G

A z hodin jsme měli jednu, nejvíc dvě

 

Kdy vládlo všeobecné zděšení

Z nadcházejícího zkoušení

První z Fyziky? Bedna.

A stejně jako jinde, opět za jedna

 

Občanské jméno: Jaromír Bednařík

Motto: neexistuje nic, co se mi nezdaří

Vlastní charakteristika: Já jsem prostě polobůh,

A zbytek třídy je jenom pouhý vzduch

 

Testy odevzdával deset minut před koncem,

Většinou bez chyby, nejvíc tak jedna v závorce

Jeho hvězdnou dráhu kazila chybka jediná:

Moc mu nešla s Vojtěcháčem Čeština

 

Copak literka, tu se našprtil,

A jedničku vždy horko-těžko vypotil

Ale z kompozice trojka ještě s mínusem

Jebemu se oči rozšířily úžasem

 

Tentokrát nám mohl známky závidět,

Vyblekotal pouze několik vět:

„Z tohoto já opravdu už nemohu

Co si to dovoluje? Vždyť já jsem mistr ve slohu!

Vyhrál jsem pražskou literární soutěž,

A teď mě tady hodnotí ta verbež!

 

Myslel jsem, že Vojtěcháč tomu rozumí

Ale vidím, že s kompozicemi neumí

Teď toho mám právě tak dost!

Jak si dovolil zepsout tento skvost?“

 

Jebe byl naštvanej na celej svět,

Nedostat jedna, je jako dostat pět

Už za první větu by zasluhoval mučit:

„Kluci, já se chtěl o prázdninách učit!“

 

Němčináře tituloval „šprechtíci“

Ti by ho nejraději umlátili palicí

A tak náš brigádník u Macdonaldu

Po měsíci neměl mnoho kamarádů

 

Za dva už ani jednoho

Tak si řekl: „půjdu od toho!

Na Štěpánské najdu víc spřátelených tváří,

Nad kterými bude můj charakter vždy zářit!“

 

Když jsme se ho konečně zbavili

Tak jsme asi týden nezřízeně slavili

Tu náhlou absenci pana Jebeho,

A žije se nám nyní lépe bez něho