Já jim to prostě nebaštím. Jediná modelka, co se mi líbí, je Emily Ratajkowski, zbytek je průměr až podprůměr. Jak často s oblibou říkám – básničku bych o nich nenapsal. A pokud ne – k čemu potom jsou?
Módní pseudoikony
Společnost nesmlouvavě diktuje klanět se figurínám
Ženám, co chtějí patřit do centra pozornosti
Nic naplat, můj zájem přesto stále míří jinam
Pro domov mých očí jste nezvanými hosty
Početné týmy plastických chirurgů a maskérů
Čiperně poskakují kolem dívenky zbědované
Snaží se z průměru vytvořit nádheru
Matce přírodě drze sebrat její zbraně
Pokud nestačí náhle ňadra přebujelá
Tři vrstvy mejkapu jak vilná hampejznice
Jak víc docílit aby robka byla skvělá?
Co takhle ve fotošopu přimalovat líce?
Tedy vrhá se do akce tým virtuálních malířů
Na něco, co už dávno ženou není
Kráse vyjedli poslední drobky z talířů
Aby mohli skutečnost ještě více změnit
Výsledný produkt se na billboardech kření
V botičkách od Diora s kabelkou Versace
Po zásahu techniky v ní mnoho z ženy není
Přestože pár zaslepenců jí tituluje miláček
Znám spoustu krásných dam, žen a dívek
Co by tyto tuctové jezinky z módních katalogů
Svým půvabem přirozeným smetly ještě dříve
Než by napsaly nadpis jejich nekrologům
Kdy je žena nejkrásnější? Přeci po ránu
Rozespalá, rozcuchaná, do slunce mžourá očka
Jenž pohledem ji hladí jako Fatu morgánu
Tehdy…to je ta největší kočka.